Projekt Comenius BBCN na naší škole vstupuje do svého závěrečného roku. Posledními studentskými mobilitami pro nás tedy byla návštěva Základní školy Siltamäki v Helsinkách.
Studenti 8.A se na tuto „misi“ začali chystat už koncem loňského školního roku, ale hlavně také o prázdninách. Chtěla bych jim touto cestou za prozatímní práci upřímně poděkovat, protože hlavně na jejich tvorbě a také na práci jejich předchůdců z haagské návštěvy je vlastně celá studentská část projektu postavena.
Cesta do Helsinek přes Vídeň a Stockholm proběhla téměř bez problémů, případné ztráty zavazadel byly jen dočasné a pro mnohé byl let s mezipřistáním naprosto novou a převážně příjemnou zkušeností.
V Helsinkách jsme byli od úterý, 18.9. večer až do brzkého sobotního rána 22.9. Během pobytu dobudovali naši studenti nejen svůj virtuální ostrov, ale i ostrov našich hostitelů. Finští žáci prvního stupně mají sice bohatou fantazii, ale třetí rozměr a digitální podobu jí daly až naši zkušení studenti. Na tvorbu virtuálních ostrovů dohlížel opět Lode Claasen z Haagu, který je spolutvůrcem využívaného softwaru (a jiných světů).
Učitelský doprovod se během workshopů studentů věnoval prezentaci výukových materiálů místní školy a její vlastní koncepci výuky. Nahlédli jsme s kolegou Theuermannem do kreativního školského systému země, která se po desetiletí drží (společně s Kanadou a Jižní Koreou) na předních místech Pisa studie týkající se celosvětového vzdělávání (Programme for International Student Assessment).
Kromě tvorby virtuálního světa jsme se i aktivně zapojili do hodiny hudební výchovy, hráli jsme a zpívali část muzikálu, jež složili a otextovali učitelé školy společně se svými žáky. Nemohli jsme nevyužít okružní jízdy Helsinkami tramvají. A co bychom to byli za Čechy, kdybychom se v Helsinkách nešli podívat na místo, kde se psala světová historie sportu s Emilem Zátopkem v hlavní roli – na olympijský stadion z roku 1952.
Finsko, to nejsou jen Helsinki, daleko pestřejší svět je na ostrovech a hlavně ve střední a severní oblasti Finska. Dobyli jsme sice ostrov Suomelinna, ale podzimem zabarvený střed a laponský sever Finska jsme mohli i z letadla jen tušit v dálce…třebas budeme mít štěstí při nějakém dalším podobném projektu.
Ještě jednou děkuji kolegovi Georgu Theuermannovi za pomoc při organizaci výjezdu a dále studentům 8.A (Míše Doležalové, Zuzce Seménkové, Martině Tkadlecové, Jardovi Stehlíkovi, Honzovi Málkovi, Petru Ilgnerovi, Petru Venutovi, Ondrovi Urbanovskému, Pavlu Kovaříkovi) a 6.B (Kamile Ondruchové, Ondrovi Opluštilovi a Arkadymu Boykovi) za obětavou práci na jejich projektu Comenius. Díky patří také naší paní hospodářce Radomíře Keprdové, která se trpělivě a úspěšně probíjí hromadou složitého papírování:)
Projekt Comenius BBCN na naší škole vstupuje do svého závěrečného roku. Posledními studentskými mobilitami pro nás tedy byla návštěva Základní školy Siltamäki v Helsinkách.
Studenti 8.A se na tuto „misi“ začali chystat už koncem loňského školního roku, ale hlavně také o prázdninách. Chtěla bych jim touto cestou za prozatímní práci upřímně poděkovat, protože hlavně na jejich tvorbě a také na práci jejich předchůdců z haagské návštěvy je vlastně celá studentská část projektu postavena.
Cesta do Helsinek přes Vídeň a Stockholm proběhla téměř bez problémů, případné ztráty zavazadel byly jen dočasné a pro mnohé byl let s mezipřistáním naprosto novou a převážně příjemnou zkušeností.
V Helsinkách jsme byli od úterý, 18.9. večer až do brzkého sobotního rána 22.9. Během pobytu dobudovali naši studenti nejen svůj virtuální ostrov, ale i ostrov našich hostitelů. Finští žáci prvního stupně mají sice bohatou fantazii, ale třetí rozměr a digitální podobu jí daly až naši zkušení studenti. Na tvorbu virtuálních ostrovů dohlížel opět Lode Claasen z Haagu, který je spolutvůrcem využívaného softwaru (a jiných světů).
Učitelský doprovod se během workshopů studentů věnoval prezentaci výukových materiálů místní školy a její vlastní koncepci výuky. Nahlédli jsme s kolegou Theuermannem do kreativního školského systému země, která se po desetiletí drží (společně s Kanadou a Jižní Koreou) na předních místech Pisa studie týkající se celosvětového vzdělávání (Programme for International Student Assessment).
Kromě tvorby virtuálního světa jsme se i aktivně zapojili do hodiny hudební výchovy, hráli jsme a zpívali část muzikálu, jež složili a otextovali učitelé školy společně se svými žáky. Nemohli jsme nevyužít okružní jízdy Helsinkami tramvají. A co bychom to byli za Čechy, kdybychom se v Helsinkách nešli podívat na místo, kde se psala světová historie sportu s Emilem Zátopkem v hlavní roli – na olympijský stadion z roku 1952.
Finsko, to nejsou jen Helsinki, daleko pestřejší svět je na ostrovech a hlavně ve střední a severní oblasti Finska. Dobyli jsme sice ostrov Suomelinna, ale podzimem zabarvený střed a laponský sever Finska jsme mohli i z letadla jen tušit v dálce…třebas budeme mít štěstí při nějakém dalším podobném projektu.
Ještě jednou děkuji kolegovi Georgu Theuermannovi za pomoc při organizaci výjezdu a dále studentům 8.A (Míše Doležalové, Zuzce Seménkové, Martině Tkadlecové, Jardovi Stehlíkovi, Honzovi Málkovi, Petru Ilgnerovi, Petru Venutovi, Ondrovi Urbanovskému, Pavlu Kovaříkovi) a 6.B (Kamile Ondruchové, Ondrovi Opluštilovi a Arkadymu Boykovi) za obětavou práci na jejich projektu Comenius. Díky patří také naší paní hospodářce Radomíře Keprdové, která se trpělivě a úspěšně probíjí hromadou složitého papírování:)