Začali jsme rovnou prohlídkou katedrály svatého Víta. Ať už jste uvnitř nebo venku, je to úchvatný pohled. Zdobené fiály na vrcholcích vnějšího opěrného systému a kamenné chrliče, z nichž teče v dešti voda. Prostě krása střídá nádheru. Pak jsme šli dovnitř. Tam se zdála ještě delší než venku. V oknech je barevné sklo, které znázorňuje výjevy z Bible a z historie naší země. Po stranách katedrály jsou výklenky s ostatky arcibiskupů, světců a hlavně českých králů. Když jsme pak zvedli hlavy ke stropu, uviděli jsme krásnou gotickou klenbu. Celému tomu pak vévodí obrovské rozetové okno v nové části katedrály. Pak jsme se šli podívat do starého královského paláce. Tam je Vladislavský sál, postavený ve stylu vladislavské gotiky (pozdní). Napravo od vchodu je Ludvíkovo křídlo, kde je okno, kterým byli roku 1618 defenestrováni Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a písař Filip Fabricius. To zahájilo třicetiletou válku. Pak jsme byli ve Staré sněmovně a viděli repliky korunovačních klenotů. Po opuštění paláce jsme se šli podívat do románského kostela sv. Jiří, kde jsou ostatky českých knížat a první české světice svaté Ludmily. Viděli jsme Zlatou uličku, kde bydleli za Rudolfa II. jeho alchymisté, astronomové a umělci a také Daliborku, což je věž, kde byl uvězněn Dalibor z Kozojed. Nudil se, a tak své věznitele poprosil o housle. Odsud pochází přísloví: ,,Nouze naučila Dalibora housti.“ Pak nám paní učitelka ukázala arcibiskupství a Poslaneckou sněmovnu se Senátem. Potom jsme přešli Karlův most od Malostranské po Mosteckou věž. Pak nás čekal dlouho očekávaný rozchod. Občerstvili jsme se na Václavském náměstí, abychom mohli pokračovat a kouknout se na Carolinum, což je nejstarší část Karlovy univerzity, a na Betlémskou kapli, kde kázal Mistr Jan Hus. Viděli jsme také Staroměstskou radnici, Týnský chrám, který uchovává ostatky slavného dánského astronoma Tycho de Brahe. Vedle něj stojí Dům U Kamenného zvonu. Na Staroměstském náměstí je ještě pomník Jana Husa. Pak následovala večeře a divadlo Ypsilonka. Zhlédli jsme hru Rusalka nejen podle Dvořáka. „Pohledného prince“ si zahrál Jiří Lábus a Rusalčin otec vodník byl Martin Dejdar. Byla to legrace a moc jsme se nasmáli. Pak už nás čekala jen zdlouhavá cesta domů. Nakonec se nikdo neztratil a všichni v pořádku dojeli do Znojma. Byla to moc pěkná exkurze. Praha je velmi hezké město a opravdu stojí za to se tam podívat.
Text: Rýznar Jan, 2.A
Foto: Kotoučová Barbora, 1.A; Prouza Vladimír, 1.A; Janda Lukáš, 2.A
Začali jsme rovnou prohlídkou katedrály svatého Víta. Ať už jste uvnitř nebo venku, je to úchvatný pohled. Zdobené fiály na vrcholcích vnějšího opěrného systému a kamenné chrliče, z nichž teče v dešti voda. Prostě krása střídá nádheru. Pak jsme šli dovnitř. Tam se zdála ještě delší než venku. V oknech je barevné sklo, které znázorňuje výjevy z Bible a z historie naší země. Po stranách katedrály jsou výklenky s ostatky arcibiskupů, světců a hlavně českých králů. Když jsme pak zvedli hlavy ke stropu, uviděli jsme krásnou gotickou klenbu. Celému tomu pak vévodí obrovské rozetové okno v nové části katedrály. Pak jsme se šli podívat do starého královského paláce. Tam je Vladislavský sál, postavený ve stylu vladislavské gotiky (pozdní). Napravo od vchodu je Ludvíkovo křídlo, kde je okno, kterým byli roku 1618 defenestrováni Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a písař Filip Fabricius. To zahájilo třicetiletou válku. Pak jsme byli ve Staré sněmovně a viděli repliky korunovačních klenotů. Po opuštění paláce jsme se šli podívat do románského kostela sv. Jiří, kde jsou ostatky českých knížat a první české světice svaté Ludmily. Viděli jsme Zlatou uličku, kde bydleli za Rudolfa II. jeho alchymisté, astronomové a umělci a také Daliborku, což je věž, kde byl uvězněn Dalibor z Kozojed. Nudil se, a tak své věznitele poprosil o housle. Odsud pochází přísloví: ,,Nouze naučila Dalibora housti.“ Pak nám paní učitelka ukázala arcibiskupství a Poslaneckou sněmovnu se Senátem. Potom jsme přešli Karlův most od Malostranské po Mosteckou věž. Pak nás čekal dlouho očekávaný rozchod. Občerstvili jsme se na Václavském náměstí, abychom mohli pokračovat a kouknout se na Carolinum, což je nejstarší část Karlovy univerzity, a na Betlémskou kapli, kde kázal Mistr Jan Hus. Viděli jsme také Staroměstskou radnici, Týnský chrám, který uchovává ostatky slavného dánského astronoma Tycho de Brahe. Vedle něj stojí Dům U Kamenného zvonu. Na Staroměstském náměstí je ještě pomník Jana Husa. Pak následovala večeře a divadlo Ypsilonka. Zhlédli jsme hru Rusalka nejen podle Dvořáka. „Pohledného prince“ si zahrál Jiří Lábus a Rusalčin otec vodník byl Martin Dejdar. Byla to legrace a moc jsme se nasmáli. Pak už nás čekala jen zdlouhavá cesta domů. Nakonec se nikdo neztratil a všichni v pořádku dojeli do Znojma. Byla to moc pěkná exkurze. Praha je velmi hezké město a opravdu stojí za to se tam podívat.
Text: Rýznar Jan, 2.A
Foto: Kotoučová Barbora, 1.A; Prouza Vladimír, 1.A; Janda Lukáš, 2.A