Máte chuť dělat něco víc než jen školní projekty? Chcete si vyzkoušet opravdový výzkum a zjistit, jak to chodí v laboratořích a technických provozech? Jestli vás zajímají technické a přírodovědné obory, zbystřete – čekají na vás nové SOČ projekty z Fakulty technologické UTB.
Na Fakultě technologické UTB ve Zlíně si pro vás připravili sadu zajímavých SOČ témat, díky kterým si můžete vyzkoušet řešení skutečných vědeckých úkolů. Čeká vás práce v inspirativním prostředí, možnost poznat zkušené odborníky, používat moderní vybavení a objevovat svět výzkumu tak, jak ho ve škole nezažijete.
Přihlášení je jednoduché - stačí vyplnit online formulář - https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScw-WU3lNYRkLzY2Tf5tRPPbfjJCcab8YmA01wVjlP59IPWLA/viewform
Přihlášky přijímáme do 15. ledna 2026.
Studenti, kteří se přihlásí v tomto termínu, už z časových důvodů nejspíše nestihnou připravit SOČ pro jarní soutěž v roce 2026. Po domluvě s garantem tématu je ale možné začít pracovat už od ledna 2026, ale je potřeba počítat s tím, že hotovou práci budete odevzdávat až do soutěže SOČ v roce 2027. Vše ostatní – rozsah práce, harmonogram i setkávání – se domluví individuálně podle vašich možností.
TÉMATA - Jednotlivá témata jsme volili s ohledem na obory, kterým se u nás věnujeme. Celkem máme v letošní nabídce 7 témat, která spadají do některého z těchto tří oborů SOČ: Chemie, fyzika a zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství.
CHEMIE
1. Světelné stárnutí olivového oleje
Garant: Ing. Ondřej Rudolf, Ph.D., Ústav technologie tuků, tenzidů a kosmetiky
Předmětem odborné činnosti bude porovnání vybraných olivových olejů (Olea europaea fruit oil) dostupných na běžném trhu v České republice z hlediska základních chemických a fyzikálně-chemických parametrů. Olivové oleje bývají často předmětem pančování či cíleného zkreslování kvality, a proto mohou zvolené analytické postupy přispět k lepší orientaci v této problematice a naznačit, jakou kvalitu lze očekávat při nákupu na českém trhu. V práci mohou být využity například tyto metody: plynová chromatografie (stanovení profilu mastných kyselin), metoda Rancimat (urychlená oxidace), stanovení jodového čísla (stupeň nenasycenosti), stanovení obsahu nezmýdelnitelných látek a měření indexu lomu a viskozity. Důležitou součástí práce bude také sledování světelného stárnutí olivového oleje. Od uchazeče se předpokládají základní dovednosti (případně zájem o jejich rozvoj) pro práci v chemických a analytických laboratořích.
2. Vodivé konjugované polymery s využitím v elektronice
Garantka: prof. Ing. Jarmila Vilčáková, Ph.D., Ústav fyziky a materiálového inženýrství
Tato práce je zaměřena na syntézu polymerů s konjugovanými vazbami, které patří mezi významné materiály v oblasti vodivých organických látek. Konjugované polymery mají v hlavním řetězci střídající se jednoduché a dvojné vazby, což umožňuje delokalizaci π-elektronů a následný vznik elektrické vodivosti po vhodném dopování. Hlavním cílem práce je ukázat, jak způsob přípravy ovlivňuje strukturu polymeru a jeho výsledné vlastnosti. Pozornost je věnována dvěma důležitým zástupcům těchto materiálů – polypyrolu a dithienopyrolu. U každého systému je představena výchozí monomerní jednotka a základní princip její polymerace. Práce se soustředí zejména na chemickou a elektrochemickou oxidativní polymeraci, které patří k nejčastěji používaným metodám syntézy konjugovaných polymerů. Zmíněny jsou také reakční podmínky (výběr oxidantu, rozpouštědla, elektrody, napětí či teploty) a jejich vliv na délku polymerního řetězce, míru uspořádání a výslednou vodivost. Stručně je popsán rovněž proces dopování, jenž je klíčový pro dosažení vysoké elektrické vodivosti. Cílem práce je porovnání výhod a omezení jednotlivých syntetických postupů, například rozdílů mezi tvorbou polymerních filmů elektrochemicky přímo na elektrodě a hromadnou chemickou polymerací v roztoku. V závěru je ukázáno, jak vhodná volba syntézy umožňuje připravit materiály použitelné v elektronice, například v senzorech, organických polovodičích nebo vodivých povlacích. Pro úspěšné řešení tématu se předpokládají základní znalosti středoškolské chemie a fyziky, případně chuť tyto znalosti dále prohloubit v praktické laboratorní práci.
3. Chytré materiály pro snadné získáváni tkáňových náhrad
Garantka: Ing. Markéta Ilčíková, Ph.D., Ústav fyziky a materiálového inženýrství
Inženýrství měkkých tkání vyžaduje materiály, které vykazují vlastnosti srovnatelné s živými tkáněmi, vysokou biokompatibilitu a dobrou zpracovatelnost. Výzkum je zaměřen na vývoj právě takových materiálů, které lze využít pro přípravu substrátů určených ke kultivaci tkání. Oproti tkáním kultivovaným ve dvourozměrném (2D) prostředí umožňují trojrozměrné (3D) struktury věrněji simulovat podmínky reálných tkání. Významnou výhodou vyvíjených materiálů je možnost dosažení termoresponsivních vlastností, díky nimž lze kultivované tkáně snadno oddělit od povrchu pouhou změnou teploty. Tento přístup eliminuje nutnost řešit toxicitu degradačních produktů substrátu při následné aplikaci kultivované tkáně. Student bude zapojen do syntézy kopolymerů vykazujících mechanické vlastnosti podobné měkkým tkáním. Tyto kopolymery budou zpracovány do formy polymerních filmů a následně charakterizovány. Sledován bude zejména vliv složení kopolymeru na změny povrchových vlastností v závislosti na teplotě (termoresponsivita) a na mechanické vlastnosti v tahu. Na povrchu připravených kopolymerů budou kultivovány kožní tkáně a hodnocen jejich tvar i schopnost oddělení od substrátu pomocí řízené změny teploty.
ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ, LESNÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
4. Monitorování fermentace nealkoholických nápojů pomocí klasických a experimentálních metod
Garant: doc. Ing. et Ing. Anna Adámková, Ph.D., Ústav analýzy a chemie potravin
Fermentace představuje jednu z nejstarších metod konzervace potravin, která se využívá nejen k prodloužení trvanlivosti produktů, ale také pro svou schopnost obohatit potraviny o biologicky aktivní látky. V rámci rozsáhlé kategorie fermentovaných potravin a nápojů si kombucha získala v celosvětovém měřítku značnou popularitu, což odráží rostoucí zájem spotřebitelů. Tento trend je v souladu s širším společenským posunem směrem ke zdravějšímu životnímu stylu. Cílem práce bude monitorovat proces fermentace pomocí elektronického jazyka a experimentálního elektronického nosu.
5. Microgreens jako udržitelný zdroj živin
Garantka: doc. Ing. et Ing. Anna Adámková, Ph.D., Ústav analýzy a chemie potravin
Microgreens jsou mladé rostliny sklízené v rané fázi růstu, které se vyznačují vysokým obsahem biologicky aktivních látek, například antioxidantů a polyfenolů. Díky svému nutričnímu profilu a krátkému růstovému cyklu se microgreens stávají trendem v lidské výživě a současně významnou součástí udržitelného zemědělství.
Tato práce se zaměří na monitorování procesu klíčení vybraných vzorků microgreens pomocí experimentálního elektronického nosu. Elektronický nos bude sloužit ke sledování těkavých organických sloučenin uvolňovaných během klíčení. Antioxidační aktivita a celkový obsah polyfenolů budou následně analyzovány pomocí UV–VIS spektrofotometrie a porovnány se standardní analytickou metodou.
6. Stanovení biologicky aktivních látek v lucumě
Garantka: Ing. Martina Mrázková, Ph.D., Ústav analýzy a chemie potravin
Lucuma je tropické ovoce, které je považováno za superpotravinu. Vyznačuje se vysokým obsahem antioxidantů, vitamínů a minerálních látek. Zejména je bohatá na draslík, železo, vápník, fosfor a zinek. Lucuma je také dobrým zdrojem vlákniny. Pro svoji typickou sladkou karamelovou chuť bývá často lucuma využívána při výrobě dezertů, kterým zvyšuje jejich nutriční hodnotu. Cílem této práce bude stanovit obsah biologicky aktivních látek a antioxidačních aktivit ve vzorcích lucumy s využitím metod spektrofotometrických a chromatografických.
FYZIKA
7. Příprava a charakterizace biokompozitů polykaprolaktonu pro aplikace v tkáňovém inženýrství
Garantka: Ing. Karolína Kocourková, Ph.D., Ústav fyziky a materiálového inženýrství
Polykaprolakton (PCL) je zajímavý materiál pro aplikace v oblasti tkáňového inženýrství díky vhodným biologickým a mechanickým vlastnostem. PCL je biodegradabilní a snadno zpracovatelný syntetický polymer. Kombinací tohoto materiálu s jinými složkami syntetického nebo přírodního původu, jako jsou elektroaktivní polymery nebo proteiny, lze vytvořit biokompozity spojující jejich specifické vlastnosti pro rozšíření jejich aplikačního potenciálu. Cílem této práce je připravit a charakterizovat biokompozity PCL, přičemž pozornost bude věnována jak strukturním, tak mechanickým vlastnostem těchto materiálů. Směsi PCL budou zpracovány do filmů nebo vláken a následně podrobeny analýze sférolitické struktury PCL a povrchové topografie. Závěrem budou sledovány změny mechanických vlastností připravených směsí.
Máte chuť dělat něco víc než jen školní projekty? Chcete si vyzkoušet opravdový výzkum a zjistit, jak to chodí v laboratořích a technických provozech? Jestli vás zajímají technické a přírodovědné obory, zbystřete – čekají na vás nové SOČ projekty z Fakulty technologické UTB.
Na Fakultě technologické UTB ve Zlíně si pro vás připravili sadu zajímavých SOČ témat, díky kterým si můžete vyzkoušet řešení skutečných vědeckých úkolů. Čeká vás práce v inspirativním prostředí, možnost poznat zkušené odborníky, používat moderní vybavení a objevovat svět výzkumu tak, jak ho ve škole nezažijete.
Přihlášení je jednoduché - stačí vyplnit online formulář - https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScw-WU3lNYRkLzY2Tf5tRPPbfjJCcab8YmA01wVjlP59IPWLA/viewform
Přihlášky přijímáme do 15. ledna 2026.
Studenti, kteří se přihlásí v tomto termínu, už z časových důvodů nejspíše nestihnou připravit SOČ pro jarní soutěž v roce 2026. Po domluvě s garantem tématu je ale možné začít pracovat už od ledna 2026, ale je potřeba počítat s tím, že hotovou práci budete odevzdávat až do soutěže SOČ v roce 2027. Vše ostatní – rozsah práce, harmonogram i setkávání – se domluví individuálně podle vašich možností.
TÉMATA - Jednotlivá témata jsme volili s ohledem na obory, kterým se u nás věnujeme. Celkem máme v letošní nabídce 7 témat, která spadají do některého z těchto tří oborů SOČ: Chemie, fyzika a zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství.
CHEMIE
1. Světelné stárnutí olivového oleje
Garant: Ing. Ondřej Rudolf, Ph.D., Ústav technologie tuků, tenzidů a kosmetiky
Předmětem odborné činnosti bude porovnání vybraných olivových olejů (Olea europaea fruit oil) dostupných na běžném trhu v České republice z hlediska základních chemických a fyzikálně-chemických parametrů. Olivové oleje bývají často předmětem pančování či cíleného zkreslování kvality, a proto mohou zvolené analytické postupy přispět k lepší orientaci v této problematice a naznačit, jakou kvalitu lze očekávat při nákupu na českém trhu. V práci mohou být využity například tyto metody: plynová chromatografie (stanovení profilu mastných kyselin), metoda Rancimat (urychlená oxidace), stanovení jodového čísla (stupeň nenasycenosti), stanovení obsahu nezmýdelnitelných látek a měření indexu lomu a viskozity. Důležitou součástí práce bude také sledování světelného stárnutí olivového oleje. Od uchazeče se předpokládají základní dovednosti (případně zájem o jejich rozvoj) pro práci v chemických a analytických laboratořích.
2. Vodivé konjugované polymery s využitím v elektronice
Garantka: prof. Ing. Jarmila Vilčáková, Ph.D., Ústav fyziky a materiálového inženýrství
Tato práce je zaměřena na syntézu polymerů s konjugovanými vazbami, které patří mezi významné materiály v oblasti vodivých organických látek. Konjugované polymery mají v hlavním řetězci střídající se jednoduché a dvojné vazby, což umožňuje delokalizaci π-elektronů a následný vznik elektrické vodivosti po vhodném dopování. Hlavním cílem práce je ukázat, jak způsob přípravy ovlivňuje strukturu polymeru a jeho výsledné vlastnosti. Pozornost je věnována dvěma důležitým zástupcům těchto materiálů – polypyrolu a dithienopyrolu. U každého systému je představena výchozí monomerní jednotka a základní princip její polymerace. Práce se soustředí zejména na chemickou a elektrochemickou oxidativní polymeraci, které patří k nejčastěji používaným metodám syntézy konjugovaných polymerů. Zmíněny jsou také reakční podmínky (výběr oxidantu, rozpouštědla, elektrody, napětí či teploty) a jejich vliv na délku polymerního řetězce, míru uspořádání a výslednou vodivost. Stručně je popsán rovněž proces dopování, jenž je klíčový pro dosažení vysoké elektrické vodivosti. Cílem práce je porovnání výhod a omezení jednotlivých syntetických postupů, například rozdílů mezi tvorbou polymerních filmů elektrochemicky přímo na elektrodě a hromadnou chemickou polymerací v roztoku. V závěru je ukázáno, jak vhodná volba syntézy umožňuje připravit materiály použitelné v elektronice, například v senzorech, organických polovodičích nebo vodivých povlacích. Pro úspěšné řešení tématu se předpokládají základní znalosti středoškolské chemie a fyziky, případně chuť tyto znalosti dále prohloubit v praktické laboratorní práci.
3. Chytré materiály pro snadné získáváni tkáňových náhrad
Garantka: Ing. Markéta Ilčíková, Ph.D., Ústav fyziky a materiálového inženýrství
Inženýrství měkkých tkání vyžaduje materiály, které vykazují vlastnosti srovnatelné s živými tkáněmi, vysokou biokompatibilitu a dobrou zpracovatelnost. Výzkum je zaměřen na vývoj právě takových materiálů, které lze využít pro přípravu substrátů určených ke kultivaci tkání. Oproti tkáním kultivovaným ve dvourozměrném (2D) prostředí umožňují trojrozměrné (3D) struktury věrněji simulovat podmínky reálných tkání. Významnou výhodou vyvíjených materiálů je možnost dosažení termoresponsivních vlastností, díky nimž lze kultivované tkáně snadno oddělit od povrchu pouhou změnou teploty. Tento přístup eliminuje nutnost řešit toxicitu degradačních produktů substrátu při následné aplikaci kultivované tkáně. Student bude zapojen do syntézy kopolymerů vykazujících mechanické vlastnosti podobné měkkým tkáním. Tyto kopolymery budou zpracovány do formy polymerních filmů a následně charakterizovány. Sledován bude zejména vliv složení kopolymeru na změny povrchových vlastností v závislosti na teplotě (termoresponsivita) a na mechanické vlastnosti v tahu. Na povrchu připravených kopolymerů budou kultivovány kožní tkáně a hodnocen jejich tvar i schopnost oddělení od substrátu pomocí řízené změny teploty.
ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSTVÍ, LESNÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
4. Monitorování fermentace nealkoholických nápojů pomocí klasických a experimentálních metod
Garant: doc. Ing. et Ing. Anna Adámková, Ph.D., Ústav analýzy a chemie potravin
Fermentace představuje jednu z nejstarších metod konzervace potravin, která se využívá nejen k prodloužení trvanlivosti produktů, ale také pro svou schopnost obohatit potraviny o biologicky aktivní látky. V rámci rozsáhlé kategorie fermentovaných potravin a nápojů si kombucha získala v celosvětovém měřítku značnou popularitu, což odráží rostoucí zájem spotřebitelů. Tento trend je v souladu s širším společenským posunem směrem ke zdravějšímu životnímu stylu. Cílem práce bude monitorovat proces fermentace pomocí elektronického jazyka a experimentálního elektronického nosu.
5. Microgreens jako udržitelný zdroj živin
Garantka: doc. Ing. et Ing. Anna Adámková, Ph.D., Ústav analýzy a chemie potravin
Microgreens jsou mladé rostliny sklízené v rané fázi růstu, které se vyznačují vysokým obsahem biologicky aktivních látek, například antioxidantů a polyfenolů. Díky svému nutričnímu profilu a krátkému růstovému cyklu se microgreens stávají trendem v lidské výživě a současně významnou součástí udržitelného zemědělství.
Tato práce se zaměří na monitorování procesu klíčení vybraných vzorků microgreens pomocí experimentálního elektronického nosu. Elektronický nos bude sloužit ke sledování těkavých organických sloučenin uvolňovaných během klíčení. Antioxidační aktivita a celkový obsah polyfenolů budou následně analyzovány pomocí UV–VIS spektrofotometrie a porovnány se standardní analytickou metodou.
6. Stanovení biologicky aktivních látek v lucumě
Garantka: Ing. Martina Mrázková, Ph.D., Ústav analýzy a chemie potravin
Lucuma je tropické ovoce, které je považováno za superpotravinu. Vyznačuje se vysokým obsahem antioxidantů, vitamínů a minerálních látek. Zejména je bohatá na draslík, železo, vápník, fosfor a zinek. Lucuma je také dobrým zdrojem vlákniny. Pro svoji typickou sladkou karamelovou chuť bývá často lucuma využívána při výrobě dezertů, kterým zvyšuje jejich nutriční hodnotu. Cílem této práce bude stanovit obsah biologicky aktivních látek a antioxidačních aktivit ve vzorcích lucumy s využitím metod spektrofotometrických a chromatografických.
FYZIKA
7. Příprava a charakterizace biokompozitů polykaprolaktonu pro aplikace v tkáňovém inženýrství
Garantka: Ing. Karolína Kocourková, Ph.D., Ústav fyziky a materiálového inženýrství
Polykaprolakton (PCL) je zajímavý materiál pro aplikace v oblasti tkáňového inženýrství díky vhodným biologickým a mechanickým vlastnostem. PCL je biodegradabilní a snadno zpracovatelný syntetický polymer. Kombinací tohoto materiálu s jinými složkami syntetického nebo přírodního původu, jako jsou elektroaktivní polymery nebo proteiny, lze vytvořit biokompozity spojující jejich specifické vlastnosti pro rozšíření jejich aplikačního potenciálu. Cílem této práce je připravit a charakterizovat biokompozity PCL, přičemž pozornost bude věnována jak strukturním, tak mechanickým vlastnostem těchto materiálů. Směsi PCL budou zpracovány do filmů nebo vláken a následně podrobeny analýze sférolitické struktury PCL a povrchové topografie. Závěrem budou sledovány změny mechanických vlastností připravených směsí.