21
duben
2008
Drahomíra
Denerová
13500 x
0 x
Cesta Evropou za anglickou královnou
Ve dnech 31.3. 2008 až 6.4.2008 jsme měli v plánu navštívit „Starou dobrou Anglii“, ale díky cestě autobusem jsme se seznámili i s dalšími státy západní Evropy. Celkem jsme navštívili 5 zemí, ale vzhledem k tomu, že Německo, Lucembursko, Belgie a Francie jsou v Schengenu, naše cesta nebyla rušena žádnými hraničními kontrolami. Mnozí z nás, kteří podřimovali nebo byli začteni do knih, ani nepostřehli, že jsem nějaké hranice vůbec přejeli. Je to paráda cestovat Evropou volnou cestou. Mohla bych jmenovat ještě spoustu výhod a nevýhod naší exkurze, ale raději vám popíšu fakta. Tak tedy k věci:
První den 31. března 2008 se shromáždili všichni účastníci exkurze před budovou hlavního nádraží ve Znojmě. Kolem 11:30 dorazil i autobus cestovní kanceláře ABC Tours. Kufry jsme naskládali do zavazadlového prostoru( málem se tam nevešly J ) a každému bylo přiděleno místo v autobuse. Jako poslední samozřejmě paní profesorka Rivolová, ale někdo to jistit musí. Pak jsme se všichni ještě jednou rozloučili a naše cesta Evropou mohla začít. Nejdříve jsme se seznámili s pány řidiči a panem průvodcem Petrem Horákem, který s mnohými z nás loni absolvoval cestu do Paříže. Pedagogický dozor nám dělala již výše zmíněná paní profesorka Rivolová a paní profesorka Ondráková. Pan průvodce byl velice milý a ochotný a vyložil nám historii téměř každého města a státu, kterým jsme projíždeli. Jeli jsme přes Moravské Budějovice, Dačice(zde byl vyroben první kostkový cukr), Jidřichův Hradec, Tábor, Plzeň a Rozvadov a pokračovali jsme Bavorskem až do Norimberka. Zde jsme měli asi dvouhodinovou zastávku spojenou s noční prohlídkou města. Prohlédli jsme si Kupecký hrad, odtud jsme měli celý Norimberk jako na dlani. Viděli jsme kostel sv. Sebalda a kostel sv. Vavřince. Potom jsme sešli do města a obdivovali jsme sochu Der Hase, zhotovenou podle obrazu Albrechta Durera. Spatřili jsme také sochu samotného A. Dürera, údajně nejkrásnějšího renesančního malíře. Poté jsme zhlédli Starou a Novou radnici, Mariánský kostel s orlojem a Mariánskou studnu. A opět do autobusu. Pustili nám film Bridget Johnesová- S rozumem v koncích a pak už následovala náročná, docela nepohodlná noc v autobuse, která končila probuzením v Lucembursku. Zde jsme vyrazilli do Lucemburku na staré opevnění s „Vykotlaným zubem“, „věčný oheň“, palác lucemburského velkovévody a našim hlavním cílem byla katedrála Notre Dame, kde je pohřben český král Jan Lucemburský. Málem nás k hrobu našeho krále ani nepustili, protože mají otevírací dobu pouze v sobotu. V odpoledních hodinách jsme navštívili staré hanzovní město Bruggy v Belgii, město na kanálech, známe pro své krajky a čokoládu. Navštívili jsme tu muzeum čokolády a poznali její historii a výrobu, v ceně byla i ochutnávka. Poté jsme pokračovali v prohlídce města. Když jsme asi kolem páté hodiny přišli k autobusu, páni řidiči tam nebyli, pouze nám zanechali vzkaz, že „dělají Devítku“ a jsou ve městě. Samožřejmě, že to nebyla pravda, bylo 1. dubna- tedy Apríl, a tak si z nás trošku vystřelili. Nakonec se ukázalo, že byli schovaní a zamčení v autobuse. Zbytek dne jsme strávili na cestě a asi kolem sedmé hodiny jsme se dostali do Calais, kde bylo zajištěno ubytování v hotelu F1. Průvodce nám ješte oznámil, že další den bude budíček ve 4:30, protože musíme stihnout trajekt. To se většině z nás moc nelíbilo, ale co se dalo dělat.
Byl tu 3. den. V polospánku jsme nasedli do autobusu a nechali se odvést do přístavu, kde jsme museli projít pasovou a imigrační kontrolou, protože Anglie je ostrovní stát a není v Schengenském prostoru. Poté jsme se nalodili na trajekt. Asi v 7 hodin jsme spatřili bílé křídové útesy v Doveru. Konečně jsme dorazili do cíle naší cesty- Anglie. Naše první krátká přestávka byla u Doverského hradu, který jsme si jenom vyfotili. Všichni jsme si přetočili hodinky o hodinu nazpět, protože Anglie se nachází v jiným časovém pásmu. Následovala zastávka Canterburry, kde nám páni řidiči připravili snídani. Poté jsme se vypravili na prohlídku města a po stopách vrahů Thomase Becketa, anglického biskupa, který byl zavražděn za nelegální korespondenci s papežem. Spatřili jsme dům, kde přenocovali vrazi-rytíři, kteří Thomase Becketa zabili. Navštívili jsme katedrálu v Canterburry, monumentální stavbu vystavěnou v gotickém, novogotickém a románském slohu. Zhlédli jsme místo, kde byl zavražděn T. Becket, a také místo kde byl pochován. Dnes je toto místo označeno svíčkou, protože Jindřich VIII., zakladatel anglikánské církve , dal jeho hrobku zničit. Nacházel se tu také hrob Černého prince a Jindřicha IV. Následoval rozchod po městě. Mnozí z nás si koupili nějaké suvenýry, nebo ochutnali tradiční anglické jídlo Fish and chips. Cestou ke Stonehenge byla vyhlášena vědomostní soutěž, v níž jsme měli vyplnit co nejvíce informací, které jsme si zapamatovali o katedrále v Canterburry. Vyhrála Sára Pelánová(4.A) a Dagmar Michalčíková(2.C). Stonehenge je megalitická stavba- kromlech, který postavili naši pravěcí předkové. Sice se dnes již neví k čemu přesně sloužil (kalendář, observatoř, náboženské účely), ale přesto z něj dýchala historie. Některé kameny mají dokonce svá jména, např. Měsíční, Sluneční kámen(Helios) a ukázali jsme si také obětní kámen, celý dojem narušovala pouze frekventovaná silnice. Není to ale jen Stonehenge. V okolí 30 km se nachází mnohé další stavby našich předků např. Woodenhenge. Ubytování jsme měli zajištěno v hotelu F1, v Londýně- čtvrť Thurock.
Čtvrtý den jsme opět stávali velmi brzo. Po snídani jsme vyrazili do Londýna. Cesta přes East End(chudší část Londýna), trvala neskutečné 2 hodiny, protože v Londýně bývají velké dopravní zácpy. Jeli jsme přes Whitechapel, čtvrť, kde údajně vraždil Jack Rozparovač. Následovala okružní cesta centrem Londýna, abychom stihli zhlédnout vše, co jsme měli v plánu. Například: Houses of Parliament, Tower Bridge a také Tower, Přírodovědné britské muzeum, Albertův památník, Hyde Park a jeho slavný Speaking corner, mrakodrap Gherkin atd. Vystoupili jsme poblíž Buckinghamského paláce, kde nás čekala výměna stráží. Samozřejmě jsme neviděli všechno, protože zde byly davy lidí. Po výměně stráží jsme pokračovali přes lupiči a zloději nechvalně proslulý Green park, dále přes Piccadilly Street do China Town, kde jsme měli objednané jídlo. Po vydatném obědě jsme pokračovali v poznávání Londýna, zastavili jsme na náměstí Trafalgar Square, kde stojí Národní galerie a socha admirála Horatia Nelsona, který porazil Napoleona v bitvě u Trafalgaru. Dále jsme pokračovali kolem Downing Street 10, War Rooms- muzeum Winstona Churchilla a paláce Jindřicha VIII. až k Westminsterskému opatství. Během tříhodinového volna jsme mohli navštívit Westminster, s hrobkami králů a významných osobností např. Charles Darwin a Isaac Newton. Dále již zmíněné War Rooms- bunkry v niž za II. světové války bydlel a spřádal plány W. Churchill nebo Národní galerii. Někteří z nás pokračovali s panem průvodcem. Navštívili jsme kostel sv. Markéty, kde je pohřben Václav Hollar, český rytec, který zachytil Londýn před požárem. Dále jsme zhlédli Jubileum královny Alžběty II., sochu Olivera Cromwella- Lorda Protectora za anglické republiky. Pokračovali jsme přes London Bridge, odkud jsme krásně viděli Big Ben a Houses of Parliament. Prošli pod Londýnským okem a nabrali směr Národní galerie. Zde se nacházela spousta krásných děl od významných malířů- Cézanne, Monet, Leonardo da Vinci, Rembrandt, Rubens, Holbain a asi nejvýznamnějším obrazem byly Slunečnice od Van Gogha. Někteří z nás zakončili tento den nakupováním na Oxford Street nebo návštěvou Britského muzea. Na hotel jsme přijeli ve večerních hodinách.
Pátý den po snídani jsme zamířili do Oxfordu, malebného univerzitního městečka. Oxford je historické město plné kolejí a knihkupectví a také zde byla napsána Alenka v říši divů, autor Lewis Caroll, který zde vyučoval matematiku. Navštívili jsme Christ Church, kde se natáčel Harry Potter a viděli jsme také knihovnu a divadlo Oxfordské univerzity. V osobním volnu jsme si mohli prohlédnout obchůdek Alenky v říši divů, kde se dali koupit různé předražené suvenýry. Dalším cílem tohoto dne byl Stratford-upon-Avon, rodiště významného renesančního dramatika Williama Shakespeara. Navštívili jsme jeho dům a zahradu, kde nám „Will osobně“ přednesl úryvek z Romea a Julie. Dále jsme si prohlédli gymnázium, kde Shakespeare studoval a také kostel, ve kterém je pochován. Zhlédli jsme také domy jeho příbuzných, divadlo, ve kterém hrál a nakonec dům matky zakladatele Harwardu. Posledním bodem dnešního programu byl Windsor, letní sídlo královny, kde vznikl Podvazkový řád, zde jsme udělali jen krátkou půlhodinovou procházku kolem hradu, protože všichni už byli hladoví jako vlci a těšili se na večeři, kterou jsme měli v místní restauraci.
Šestý a poslední den v Anglii jsme věnovali opět Londýnu. Páni řidiči nás vysadili v Greenwichi, odkud jsme jeli dokovou železnicí do čtvrti, kde sídlí veškeré londýnské banky a odtud metrem k Toweru. Při cestě podél Temže jsme měli krásný výhled na Tower Bridge a křižník Belfast. Nejstarší část Toweru- White Tower- nechal postavit Vilém Dobyvatel. Tento hrad sloužíval také jako vězení. Jindřich VIII. zde nechal popravit mnoho lidí, včetně své druhé manželky Anny Boleynové. Dnes jsou zde uloženy korunovační klenoty, mezi nimi i žezlo s největším diamantem na světě- Hvězda Afriky( Cullinan I.). Bývalí strážci hradu Beefeateři dnes dělají průvodce. Opět metrem jsme dojeli ke katedrále sv. Pavla, druhé největší katedrále světa. Ostatně metro v Londýně, neboli Underground, má tolik tras a stanic, že bez pana průvodce bychom byli asi ztraceni. Já tedy určitě. Poté jsme navštívili opět China Town, kde jsme se vydatně posilnili. Po oběde jsme spěchali na loď, která jela 14:30, která nám ujela před nosem. Nevadí. Počkali jsme si na další, která vyplouvala v 15:00 a naše plavba po Temži se mohla uskutečnit. Počasí nám sice trochu nepřálo, protože začalo pršet, ale mohli jsme se schovat do podpalubí. Za hodinu jsme se ocitli opět v Greenwichi, kde jsme si prohlédli Freskovou síň admirality. Následoval výšlap k tamější observatoři, bydlišti a pracovišti zprvu Johna Flemsteeda- 1. královského astronoma a později např. Edmonda Haleyho. Ze se nacházela výstava chronometrů a samořejmě tudy prochází nultý poledník. Je to paráda stát jednou nohou na východní a druhou na západní polokouli. Při cestě do autobusu lilo jako z konve, takže jsme domů jeli trošku navlhlí. Večer jsme strávili v autobuse při filmu Zamilovaný Shakespeare a na trajektu, kde jsme mohli utratit poslední libry.
Závěrečný den naší exkurze jsme měli zastávku v Ambergu v Německu, kde jsem navštívili termální lázně. Bylo zde několik bazénů, tobogán, sauna a jiné atrakce. Strávit čas po náročné cestě autobusem v těchto lázních bylo velmi příjemné. Po odpočinku jsme opět pokračovali v cestě na Rozvadov, Prahu, Jihlavu a konečně Znojmo. Cestou jsme se dívali na film Zlatý věk, ale video bohužel vypovědělo službu. Vyhlašovali se také vítězové anglické tajenky, kterou vytvořili Lucie Reháková a Kristýna Blažíčková ze 4.A. Zvítězily Jana Kavalcová a Kristýna Vyskočilová. Kolem 18:30 jsme se v pořádku vrátili do Znojma. Exkurze byla velmi poutavá, naučná a zajímavá, ačkoliv se říká „Všude dobře, doma nejlíp.“ mnohým z nás se domů moc nechtělo, protože druhý den už jsme zase museli do školy. Zůstaly nám však vzpomínky, zážitky a poznatky, které si někde v hloubi duše uchováme navždy, protože „Jednou vidět je víc, jak stokrát slyšet.“. Poděkování patří především našemu ochotnému panu průvodci Petru Horákovi, řidičům a v neposlední řadě paní profesorce Ondrákové a Rivolové, bez kterých by se žádná exkurze nekonala. Myslím, že nás tento zážitek motivoval k dalšímu poznávání Velké Británie a samozřejmě také ke studiu anglického jazyka, bez kterého se v Anglii neobejdeme.Můžeme se jen těšit, co pro nás paní profesorky připraví na příští rok…
Za všechny účastníky exkurze Adriana Pilařová, 3.E
První den 31. března 2008 se shromáždili všichni účastníci exkurze před budovou hlavního nádraží ve Znojmě. Kolem 11:30 dorazil i autobus cestovní kanceláře ABC Tours. Kufry jsme naskládali do zavazadlového prostoru( málem se tam nevešly J ) a každému bylo přiděleno místo v autobuse. Jako poslední samozřejmě paní profesorka Rivolová, ale někdo to jistit musí. Pak jsme se všichni ještě jednou rozloučili a naše cesta Evropou mohla začít. Nejdříve jsme se seznámili s pány řidiči a panem průvodcem Petrem Horákem, který s mnohými z nás loni absolvoval cestu do Paříže. Pedagogický dozor nám dělala již výše zmíněná paní profesorka Rivolová a paní profesorka Ondráková. Pan průvodce byl velice milý a ochotný a vyložil nám historii téměř každého města a státu, kterým jsme projíždeli. Jeli jsme přes Moravské Budějovice, Dačice(zde byl vyroben první kostkový cukr), Jidřichův Hradec, Tábor, Plzeň a Rozvadov a pokračovali jsme Bavorskem až do Norimberka. Zde jsme měli asi dvouhodinovou zastávku spojenou s noční prohlídkou města. Prohlédli jsme si Kupecký hrad, odtud jsme měli celý Norimberk jako na dlani. Viděli jsme kostel sv. Sebalda a kostel sv. Vavřince. Potom jsme sešli do města a obdivovali jsme sochu Der Hase, zhotovenou podle obrazu Albrechta Durera. Spatřili jsme také sochu samotného A. Dürera, údajně nejkrásnějšího renesančního malíře. Poté jsme zhlédli Starou a Novou radnici, Mariánský kostel s orlojem a Mariánskou studnu. A opět do autobusu. Pustili nám film Bridget Johnesová- S rozumem v koncích a pak už následovala náročná, docela nepohodlná noc v autobuse, která končila probuzením v Lucembursku. Zde jsme vyrazilli do Lucemburku na staré opevnění s „Vykotlaným zubem“, „věčný oheň“, palác lucemburského velkovévody a našim hlavním cílem byla katedrála Notre Dame, kde je pohřben český král Jan Lucemburský. Málem nás k hrobu našeho krále ani nepustili, protože mají otevírací dobu pouze v sobotu. V odpoledních hodinách jsme navštívili staré hanzovní město Bruggy v Belgii, město na kanálech, známe pro své krajky a čokoládu. Navštívili jsme tu muzeum čokolády a poznali její historii a výrobu, v ceně byla i ochutnávka. Poté jsme pokračovali v prohlídce města. Když jsme asi kolem páté hodiny přišli k autobusu, páni řidiči tam nebyli, pouze nám zanechali vzkaz, že „dělají Devítku“ a jsou ve městě. Samožřejmě, že to nebyla pravda, bylo 1. dubna- tedy Apríl, a tak si z nás trošku vystřelili. Nakonec se ukázalo, že byli schovaní a zamčení v autobuse. Zbytek dne jsme strávili na cestě a asi kolem sedmé hodiny jsme se dostali do Calais, kde bylo zajištěno ubytování v hotelu F1. Průvodce nám ješte oznámil, že další den bude budíček ve 4:30, protože musíme stihnout trajekt. To se většině z nás moc nelíbilo, ale co se dalo dělat.
Byl tu 3. den. V polospánku jsme nasedli do autobusu a nechali se odvést do přístavu, kde jsme museli projít pasovou a imigrační kontrolou, protože Anglie je ostrovní stát a není v Schengenském prostoru. Poté jsme se nalodili na trajekt. Asi v 7 hodin jsme spatřili bílé křídové útesy v Doveru. Konečně jsme dorazili do cíle naší cesty- Anglie. Naše první krátká přestávka byla u Doverského hradu, který jsme si jenom vyfotili. Všichni jsme si přetočili hodinky o hodinu nazpět, protože Anglie se nachází v jiným časovém pásmu. Následovala zastávka Canterburry, kde nám páni řidiči připravili snídani. Poté jsme se vypravili na prohlídku města a po stopách vrahů Thomase Becketa, anglického biskupa, který byl zavražděn za nelegální korespondenci s papežem. Spatřili jsme dům, kde přenocovali vrazi-rytíři, kteří Thomase Becketa zabili. Navštívili jsme katedrálu v Canterburry, monumentální stavbu vystavěnou v gotickém, novogotickém a románském slohu. Zhlédli jsme místo, kde byl zavražděn T. Becket, a také místo kde byl pochován. Dnes je toto místo označeno svíčkou, protože Jindřich VIII., zakladatel anglikánské církve , dal jeho hrobku zničit. Nacházel se tu také hrob Černého prince a Jindřicha IV. Následoval rozchod po městě. Mnozí z nás si koupili nějaké suvenýry, nebo ochutnali tradiční anglické jídlo Fish and chips. Cestou ke Stonehenge byla vyhlášena vědomostní soutěž, v níž jsme měli vyplnit co nejvíce informací, které jsme si zapamatovali o katedrále v Canterburry. Vyhrála Sára Pelánová(4.A) a Dagmar Michalčíková(2.C). Stonehenge je megalitická stavba- kromlech, který postavili naši pravěcí předkové. Sice se dnes již neví k čemu přesně sloužil (kalendář, observatoř, náboženské účely), ale přesto z něj dýchala historie. Některé kameny mají dokonce svá jména, např. Měsíční, Sluneční kámen(Helios) a ukázali jsme si také obětní kámen, celý dojem narušovala pouze frekventovaná silnice. Není to ale jen Stonehenge. V okolí 30 km se nachází mnohé další stavby našich předků např. Woodenhenge. Ubytování jsme měli zajištěno v hotelu F1, v Londýně- čtvrť Thurock.
Čtvrtý den jsme opět stávali velmi brzo. Po snídani jsme vyrazili do Londýna. Cesta přes East End(chudší část Londýna), trvala neskutečné 2 hodiny, protože v Londýně bývají velké dopravní zácpy. Jeli jsme přes Whitechapel, čtvrť, kde údajně vraždil Jack Rozparovač. Následovala okružní cesta centrem Londýna, abychom stihli zhlédnout vše, co jsme měli v plánu. Například: Houses of Parliament, Tower Bridge a také Tower, Přírodovědné britské muzeum, Albertův památník, Hyde Park a jeho slavný Speaking corner, mrakodrap Gherkin atd. Vystoupili jsme poblíž Buckinghamského paláce, kde nás čekala výměna stráží. Samozřejmě jsme neviděli všechno, protože zde byly davy lidí. Po výměně stráží jsme pokračovali přes lupiči a zloději nechvalně proslulý Green park, dále přes Piccadilly Street do China Town, kde jsme měli objednané jídlo. Po vydatném obědě jsme pokračovali v poznávání Londýna, zastavili jsme na náměstí Trafalgar Square, kde stojí Národní galerie a socha admirála Horatia Nelsona, který porazil Napoleona v bitvě u Trafalgaru. Dále jsme pokračovali kolem Downing Street 10, War Rooms- muzeum Winstona Churchilla a paláce Jindřicha VIII. až k Westminsterskému opatství. Během tříhodinového volna jsme mohli navštívit Westminster, s hrobkami králů a významných osobností např. Charles Darwin a Isaac Newton. Dále již zmíněné War Rooms- bunkry v niž za II. světové války bydlel a spřádal plány W. Churchill nebo Národní galerii. Někteří z nás pokračovali s panem průvodcem. Navštívili jsme kostel sv. Markéty, kde je pohřben Václav Hollar, český rytec, který zachytil Londýn před požárem. Dále jsme zhlédli Jubileum královny Alžběty II., sochu Olivera Cromwella- Lorda Protectora za anglické republiky. Pokračovali jsme přes London Bridge, odkud jsme krásně viděli Big Ben a Houses of Parliament. Prošli pod Londýnským okem a nabrali směr Národní galerie. Zde se nacházela spousta krásných děl od významných malířů- Cézanne, Monet, Leonardo da Vinci, Rembrandt, Rubens, Holbain a asi nejvýznamnějším obrazem byly Slunečnice od Van Gogha. Někteří z nás zakončili tento den nakupováním na Oxford Street nebo návštěvou Britského muzea. Na hotel jsme přijeli ve večerních hodinách.
Pátý den po snídani jsme zamířili do Oxfordu, malebného univerzitního městečka. Oxford je historické město plné kolejí a knihkupectví a také zde byla napsána Alenka v říši divů, autor Lewis Caroll, který zde vyučoval matematiku. Navštívili jsme Christ Church, kde se natáčel Harry Potter a viděli jsme také knihovnu a divadlo Oxfordské univerzity. V osobním volnu jsme si mohli prohlédnout obchůdek Alenky v říši divů, kde se dali koupit různé předražené suvenýry. Dalším cílem tohoto dne byl Stratford-upon-Avon, rodiště významného renesančního dramatika Williama Shakespeara. Navštívili jsme jeho dům a zahradu, kde nám „Will osobně“ přednesl úryvek z Romea a Julie. Dále jsme si prohlédli gymnázium, kde Shakespeare studoval a také kostel, ve kterém je pochován. Zhlédli jsme také domy jeho příbuzných, divadlo, ve kterém hrál a nakonec dům matky zakladatele Harwardu. Posledním bodem dnešního programu byl Windsor, letní sídlo královny, kde vznikl Podvazkový řád, zde jsme udělali jen krátkou půlhodinovou procházku kolem hradu, protože všichni už byli hladoví jako vlci a těšili se na večeři, kterou jsme měli v místní restauraci.
Šestý a poslední den v Anglii jsme věnovali opět Londýnu. Páni řidiči nás vysadili v Greenwichi, odkud jsme jeli dokovou železnicí do čtvrti, kde sídlí veškeré londýnské banky a odtud metrem k Toweru. Při cestě podél Temže jsme měli krásný výhled na Tower Bridge a křižník Belfast. Nejstarší část Toweru- White Tower- nechal postavit Vilém Dobyvatel. Tento hrad sloužíval také jako vězení. Jindřich VIII. zde nechal popravit mnoho lidí, včetně své druhé manželky Anny Boleynové. Dnes jsou zde uloženy korunovační klenoty, mezi nimi i žezlo s největším diamantem na světě- Hvězda Afriky( Cullinan I.). Bývalí strážci hradu Beefeateři dnes dělají průvodce. Opět metrem jsme dojeli ke katedrále sv. Pavla, druhé největší katedrále světa. Ostatně metro v Londýně, neboli Underground, má tolik tras a stanic, že bez pana průvodce bychom byli asi ztraceni. Já tedy určitě. Poté jsme navštívili opět China Town, kde jsme se vydatně posilnili. Po oběde jsme spěchali na loď, která jela 14:30, která nám ujela před nosem. Nevadí. Počkali jsme si na další, která vyplouvala v 15:00 a naše plavba po Temži se mohla uskutečnit. Počasí nám sice trochu nepřálo, protože začalo pršet, ale mohli jsme se schovat do podpalubí. Za hodinu jsme se ocitli opět v Greenwichi, kde jsme si prohlédli Freskovou síň admirality. Následoval výšlap k tamější observatoři, bydlišti a pracovišti zprvu Johna Flemsteeda- 1. královského astronoma a později např. Edmonda Haleyho. Ze se nacházela výstava chronometrů a samořejmě tudy prochází nultý poledník. Je to paráda stát jednou nohou na východní a druhou na západní polokouli. Při cestě do autobusu lilo jako z konve, takže jsme domů jeli trošku navlhlí. Večer jsme strávili v autobuse při filmu Zamilovaný Shakespeare a na trajektu, kde jsme mohli utratit poslední libry.
Závěrečný den naší exkurze jsme měli zastávku v Ambergu v Německu, kde jsem navštívili termální lázně. Bylo zde několik bazénů, tobogán, sauna a jiné atrakce. Strávit čas po náročné cestě autobusem v těchto lázních bylo velmi příjemné. Po odpočinku jsme opět pokračovali v cestě na Rozvadov, Prahu, Jihlavu a konečně Znojmo. Cestou jsme se dívali na film Zlatý věk, ale video bohužel vypovědělo službu. Vyhlašovali se také vítězové anglické tajenky, kterou vytvořili Lucie Reháková a Kristýna Blažíčková ze 4.A. Zvítězily Jana Kavalcová a Kristýna Vyskočilová. Kolem 18:30 jsme se v pořádku vrátili do Znojma. Exkurze byla velmi poutavá, naučná a zajímavá, ačkoliv se říká „Všude dobře, doma nejlíp.“ mnohým z nás se domů moc nechtělo, protože druhý den už jsme zase museli do školy. Zůstaly nám však vzpomínky, zážitky a poznatky, které si někde v hloubi duše uchováme navždy, protože „Jednou vidět je víc, jak stokrát slyšet.“. Poděkování patří především našemu ochotnému panu průvodci Petru Horákovi, řidičům a v neposlední řadě paní profesorce Ondrákové a Rivolové, bez kterých by se žádná exkurze nekonala. Myslím, že nás tento zážitek motivoval k dalšímu poznávání Velké Británie a samozřejmě také ke studiu anglického jazyka, bez kterého se v Anglii neobejdeme.Můžeme se jen těšit, co pro nás paní profesorky připraví na příští rok…
Za všechny účastníky exkurze Adriana Pilařová, 3.E
21.04.
Cesta Evropou za anglickou královnou
Ve dnech 31.3. 2008 až 6.4.2008 jsme měli v plánu navštívit „Starou dobrou Anglii“, ale díky cestě autobusem jsme se seznámili i s dalšími státy západní Evropy. Celkem jsme navštívili 5 zemí, ale vzhledem k tomu, že Německo, Lucembursko, Belgie a Francie jsou v Schengenu, naše cesta nebyla rušena žádnými hraničními kontrolami. Mnozí z nás, kteří podřimovali nebo byli začteni do knih, ani nepostřehli, že jsem nějaké hranice vůbec přejeli. Je to paráda cestovat Evropou volnou cestou. Mohla bych jmenovat ještě spoustu výhod a nevýhod naší exkurze, ale raději vám popíšu fakta. Tak tedy k věci:
První den 31. března 2008 se shromáždili všichni účastníci exkurze před budovou hlavního nádraží ve Znojmě. Kolem 11:30 dorazil i autobus cestovní kanceláře ABC Tours. Kufry jsme naskládali do zavazadlového prostoru( málem se tam nevešly J ) a každému bylo přiděleno místo v autobuse. Jako poslední samozřejmě paní profesorka Rivolová, ale někdo to jistit musí. Pak jsme se všichni ještě jednou rozloučili a naše cesta Evropou mohla začít. Nejdříve jsme se seznámili s pány řidiči a panem průvodcem Petrem Horákem, který s mnohými z nás loni absolvoval cestu do Paříže. Pedagogický dozor nám dělala již výše zmíněná paní profesorka Rivolová a paní profesorka Ondráková. Pan průvodce byl velice milý a ochotný a vyložil nám historii téměř každého města a státu, kterým jsme projíždeli. Jeli jsme přes Moravské Budějovice, Dačice(zde byl vyroben první kostkový cukr), Jidřichův Hradec, Tábor, Plzeň a Rozvadov a pokračovali jsme Bavorskem až do Norimberka. Zde jsme měli asi dvouhodinovou zastávku spojenou s noční prohlídkou města. Prohlédli jsme si Kupecký hrad, odtud jsme měli celý Norimberk jako na dlani. Viděli jsme kostel sv. Sebalda a kostel sv. Vavřince. Potom jsme sešli do města a obdivovali jsme sochu Der Hase, zhotovenou podle obrazu Albrechta Durera. Spatřili jsme také sochu samotného A. Dürera, údajně nejkrásnějšího renesančního malíře. Poté jsme zhlédli Starou a Novou radnici, Mariánský kostel s orlojem a Mariánskou studnu. A opět do autobusu. Pustili nám film Bridget Johnesová- S rozumem v koncích a pak už následovala náročná, docela nepohodlná noc v autobuse, která končila probuzením v Lucembursku. Zde jsme vyrazilli do Lucemburku na staré opevnění s „Vykotlaným zubem“, „věčný oheň“, palác lucemburského velkovévody a našim hlavním cílem byla katedrála Notre Dame, kde je pohřben český král Jan Lucemburský. Málem nás k hrobu našeho krále ani nepustili, protože mají otevírací dobu pouze v sobotu. V odpoledních hodinách jsme navštívili staré hanzovní město Bruggy v Belgii, město na kanálech, známe pro své krajky a čokoládu. Navštívili jsme tu muzeum čokolády a poznali její historii a výrobu, v ceně byla i ochutnávka. Poté jsme pokračovali v prohlídce města. Když jsme asi kolem páté hodiny přišli k autobusu, páni řidiči tam nebyli, pouze nám zanechali vzkaz, že „dělají Devítku“ a jsou ve městě. Samožřejmě, že to nebyla pravda, bylo 1. dubna- tedy Apríl, a tak si z nás trošku vystřelili. Nakonec se ukázalo, že byli schovaní a zamčení v autobuse. Zbytek dne jsme strávili na cestě a asi kolem sedmé hodiny jsme se dostali do Calais, kde bylo zajištěno ubytování v hotelu F1. Průvodce nám ješte oznámil, že další den bude budíček ve 4:30, protože musíme stihnout trajekt. To se většině z nás moc nelíbilo, ale co se dalo dělat.
Byl tu 3. den. V polospánku jsme nasedli do autobusu a nechali se odvést do přístavu, kde jsme museli projít pasovou a imigrační kontrolou, protože Anglie je ostrovní stát a není v Schengenském prostoru. Poté jsme se nalodili na trajekt. Asi v 7 hodin jsme spatřili bílé křídové útesy v Doveru. Konečně jsme dorazili do cíle naší cesty- Anglie. Naše první krátká přestávka byla u Doverského hradu, který jsme si jenom vyfotili. Všichni jsme si přetočili hodinky o hodinu nazpět, protože Anglie se nachází v jiným časovém pásmu. Následovala zastávka Canterburry, kde nám páni řidiči připravili snídani. Poté jsme se vypravili na prohlídku města a po stopách vrahů Thomase Becketa, anglického biskupa, který byl zavražděn za nelegální korespondenci s papežem. Spatřili jsme dům, kde přenocovali vrazi-rytíři, kteří Thomase Becketa zabili. Navštívili jsme katedrálu v Canterburry, monumentální stavbu vystavěnou v gotickém, novogotickém a románském slohu. Zhlédli jsme místo, kde byl zavražděn T. Becket, a také místo kde byl pochován. Dnes je toto místo označeno svíčkou, protože Jindřich VIII., zakladatel anglikánské církve , dal jeho hrobku zničit. Nacházel se tu také hrob Černého prince a Jindřicha IV. Následoval rozchod po městě. Mnozí z nás si koupili nějaké suvenýry, nebo ochutnali tradiční anglické jídlo Fish and chips. Cestou ke Stonehenge byla vyhlášena vědomostní soutěž, v níž jsme měli vyplnit co nejvíce informací, které jsme si zapamatovali o katedrále v Canterburry. Vyhrála Sára Pelánová(4.A) a Dagmar Michalčíková(2.C). Stonehenge je megalitická stavba- kromlech, který postavili naši pravěcí předkové. Sice se dnes již neví k čemu přesně sloužil (kalendář, observatoř, náboženské účely), ale přesto z něj dýchala historie. Některé kameny mají dokonce svá jména, např. Měsíční, Sluneční kámen(Helios) a ukázali jsme si také obětní kámen, celý dojem narušovala pouze frekventovaná silnice. Není to ale jen Stonehenge. V okolí 30 km se nachází mnohé další stavby našich předků např. Woodenhenge. Ubytování jsme měli zajištěno v hotelu F1, v Londýně- čtvrť Thurock.
Čtvrtý den jsme opět stávali velmi brzo. Po snídani jsme vyrazili do Londýna. Cesta přes East End(chudší část Londýna), trvala neskutečné 2 hodiny, protože v Londýně bývají velké dopravní zácpy. Jeli jsme přes Whitechapel, čtvrť, kde údajně vraždil Jack Rozparovač. Následovala okružní cesta centrem Londýna, abychom stihli zhlédnout vše, co jsme měli v plánu. Například: Houses of Parliament, Tower Bridge a také Tower, Přírodovědné britské muzeum, Albertův památník, Hyde Park a jeho slavný Speaking corner, mrakodrap Gherkin atd. Vystoupili jsme poblíž Buckinghamského paláce, kde nás čekala výměna stráží. Samozřejmě jsme neviděli všechno, protože zde byly davy lidí. Po výměně stráží jsme pokračovali přes lupiči a zloději nechvalně proslulý Green park, dále přes Piccadilly Street do China Town, kde jsme měli objednané jídlo. Po vydatném obědě jsme pokračovali v poznávání Londýna, zastavili jsme na náměstí Trafalgar Square, kde stojí Národní galerie a socha admirála Horatia Nelsona, který porazil Napoleona v bitvě u Trafalgaru. Dále jsme pokračovali kolem Downing Street 10, War Rooms- muzeum Winstona Churchilla a paláce Jindřicha VIII. až k Westminsterskému opatství. Během tříhodinového volna jsme mohli navštívit Westminster, s hrobkami králů a významných osobností např. Charles Darwin a Isaac Newton. Dále již zmíněné War Rooms- bunkry v niž za II. světové války bydlel a spřádal plány W. Churchill nebo Národní galerii. Někteří z nás pokračovali s panem průvodcem. Navštívili jsme kostel sv. Markéty, kde je pohřben Václav Hollar, český rytec, který zachytil Londýn před požárem. Dále jsme zhlédli Jubileum královny Alžběty II., sochu Olivera Cromwella- Lorda Protectora za anglické republiky. Pokračovali jsme přes London Bridge, odkud jsme krásně viděli Big Ben a Houses of Parliament. Prošli pod Londýnským okem a nabrali směr Národní galerie. Zde se nacházela spousta krásných děl od významných malířů- Cézanne, Monet, Leonardo da Vinci, Rembrandt, Rubens, Holbain a asi nejvýznamnějším obrazem byly Slunečnice od Van Gogha. Někteří z nás zakončili tento den nakupováním na Oxford Street nebo návštěvou Britského muzea. Na hotel jsme přijeli ve večerních hodinách.
Pátý den po snídani jsme zamířili do Oxfordu, malebného univerzitního městečka. Oxford je historické město plné kolejí a knihkupectví a také zde byla napsána Alenka v říši divů, autor Lewis Caroll, který zde vyučoval matematiku. Navštívili jsme Christ Church, kde se natáčel Harry Potter a viděli jsme také knihovnu a divadlo Oxfordské univerzity. V osobním volnu jsme si mohli prohlédnout obchůdek Alenky v říši divů, kde se dali koupit různé předražené suvenýry. Dalším cílem tohoto dne byl Stratford-upon-Avon, rodiště významného renesančního dramatika Williama Shakespeara. Navštívili jsme jeho dům a zahradu, kde nám „Will osobně“ přednesl úryvek z Romea a Julie. Dále jsme si prohlédli gymnázium, kde Shakespeare studoval a také kostel, ve kterém je pochován. Zhlédli jsme také domy jeho příbuzných, divadlo, ve kterém hrál a nakonec dům matky zakladatele Harwardu. Posledním bodem dnešního programu byl Windsor, letní sídlo královny, kde vznikl Podvazkový řád, zde jsme udělali jen krátkou půlhodinovou procházku kolem hradu, protože všichni už byli hladoví jako vlci a těšili se na večeři, kterou jsme měli v místní restauraci.
Šestý a poslední den v Anglii jsme věnovali opět Londýnu. Páni řidiči nás vysadili v Greenwichi, odkud jsme jeli dokovou železnicí do čtvrti, kde sídlí veškeré londýnské banky a odtud metrem k Toweru. Při cestě podél Temže jsme měli krásný výhled na Tower Bridge a křižník Belfast. Nejstarší část Toweru- White Tower- nechal postavit Vilém Dobyvatel. Tento hrad sloužíval také jako vězení. Jindřich VIII. zde nechal popravit mnoho lidí, včetně své druhé manželky Anny Boleynové. Dnes jsou zde uloženy korunovační klenoty, mezi nimi i žezlo s největším diamantem na světě- Hvězda Afriky( Cullinan I.). Bývalí strážci hradu Beefeateři dnes dělají průvodce. Opět metrem jsme dojeli ke katedrále sv. Pavla, druhé největší katedrále světa. Ostatně metro v Londýně, neboli Underground, má tolik tras a stanic, že bez pana průvodce bychom byli asi ztraceni. Já tedy určitě. Poté jsme navštívili opět China Town, kde jsme se vydatně posilnili. Po oběde jsme spěchali na loď, která jela 14:30, která nám ujela před nosem. Nevadí. Počkali jsme si na další, která vyplouvala v 15:00 a naše plavba po Temži se mohla uskutečnit. Počasí nám sice trochu nepřálo, protože začalo pršet, ale mohli jsme se schovat do podpalubí. Za hodinu jsme se ocitli opět v Greenwichi, kde jsme si prohlédli Freskovou síň admirality. Následoval výšlap k tamější observatoři, bydlišti a pracovišti zprvu Johna Flemsteeda- 1. královského astronoma a později např. Edmonda Haleyho. Ze se nacházela výstava chronometrů a samořejmě tudy prochází nultý poledník. Je to paráda stát jednou nohou na východní a druhou na západní polokouli. Při cestě do autobusu lilo jako z konve, takže jsme domů jeli trošku navlhlí. Večer jsme strávili v autobuse při filmu Zamilovaný Shakespeare a na trajektu, kde jsme mohli utratit poslední libry.
Závěrečný den naší exkurze jsme měli zastávku v Ambergu v Německu, kde jsem navštívili termální lázně. Bylo zde několik bazénů, tobogán, sauna a jiné atrakce. Strávit čas po náročné cestě autobusem v těchto lázních bylo velmi příjemné. Po odpočinku jsme opět pokračovali v cestě na Rozvadov, Prahu, Jihlavu a konečně Znojmo. Cestou jsme se dívali na film Zlatý věk, ale video bohužel vypovědělo službu. Vyhlašovali se také vítězové anglické tajenky, kterou vytvořili Lucie Reháková a Kristýna Blažíčková ze 4.A. Zvítězily Jana Kavalcová a Kristýna Vyskočilová. Kolem 18:30 jsme se v pořádku vrátili do Znojma. Exkurze byla velmi poutavá, naučná a zajímavá, ačkoliv se říká „Všude dobře, doma nejlíp.“ mnohým z nás se domů moc nechtělo, protože druhý den už jsme zase museli do školy. Zůstaly nám však vzpomínky, zážitky a poznatky, které si někde v hloubi duše uchováme navždy, protože „Jednou vidět je víc, jak stokrát slyšet.“. Poděkování patří především našemu ochotnému panu průvodci Petru Horákovi, řidičům a v neposlední řadě paní profesorce Ondrákové a Rivolové, bez kterých by se žádná exkurze nekonala. Myslím, že nás tento zážitek motivoval k dalšímu poznávání Velké Británie a samozřejmě také ke studiu anglického jazyka, bez kterého se v Anglii neobejdeme.Můžeme se jen těšit, co pro nás paní profesorky připraví na příští rok…
Za všechny účastníky exkurze Adriana Pilařová, 3.E
První den 31. března 2008 se shromáždili všichni účastníci exkurze před budovou hlavního nádraží ve Znojmě. Kolem 11:30 dorazil i autobus cestovní kanceláře ABC Tours. Kufry jsme naskládali do zavazadlového prostoru( málem se tam nevešly J ) a každému bylo přiděleno místo v autobuse. Jako poslední samozřejmě paní profesorka Rivolová, ale někdo to jistit musí. Pak jsme se všichni ještě jednou rozloučili a naše cesta Evropou mohla začít. Nejdříve jsme se seznámili s pány řidiči a panem průvodcem Petrem Horákem, který s mnohými z nás loni absolvoval cestu do Paříže. Pedagogický dozor nám dělala již výše zmíněná paní profesorka Rivolová a paní profesorka Ondráková. Pan průvodce byl velice milý a ochotný a vyložil nám historii téměř každého města a státu, kterým jsme projíždeli. Jeli jsme přes Moravské Budějovice, Dačice(zde byl vyroben první kostkový cukr), Jidřichův Hradec, Tábor, Plzeň a Rozvadov a pokračovali jsme Bavorskem až do Norimberka. Zde jsme měli asi dvouhodinovou zastávku spojenou s noční prohlídkou města. Prohlédli jsme si Kupecký hrad, odtud jsme měli celý Norimberk jako na dlani. Viděli jsme kostel sv. Sebalda a kostel sv. Vavřince. Potom jsme sešli do města a obdivovali jsme sochu Der Hase, zhotovenou podle obrazu Albrechta Durera. Spatřili jsme také sochu samotného A. Dürera, údajně nejkrásnějšího renesančního malíře. Poté jsme zhlédli Starou a Novou radnici, Mariánský kostel s orlojem a Mariánskou studnu. A opět do autobusu. Pustili nám film Bridget Johnesová- S rozumem v koncích a pak už následovala náročná, docela nepohodlná noc v autobuse, která končila probuzením v Lucembursku. Zde jsme vyrazilli do Lucemburku na staré opevnění s „Vykotlaným zubem“, „věčný oheň“, palác lucemburského velkovévody a našim hlavním cílem byla katedrála Notre Dame, kde je pohřben český král Jan Lucemburský. Málem nás k hrobu našeho krále ani nepustili, protože mají otevírací dobu pouze v sobotu. V odpoledních hodinách jsme navštívili staré hanzovní město Bruggy v Belgii, město na kanálech, známe pro své krajky a čokoládu. Navštívili jsme tu muzeum čokolády a poznali její historii a výrobu, v ceně byla i ochutnávka. Poté jsme pokračovali v prohlídce města. Když jsme asi kolem páté hodiny přišli k autobusu, páni řidiči tam nebyli, pouze nám zanechali vzkaz, že „dělají Devítku“ a jsou ve městě. Samožřejmě, že to nebyla pravda, bylo 1. dubna- tedy Apríl, a tak si z nás trošku vystřelili. Nakonec se ukázalo, že byli schovaní a zamčení v autobuse. Zbytek dne jsme strávili na cestě a asi kolem sedmé hodiny jsme se dostali do Calais, kde bylo zajištěno ubytování v hotelu F1. Průvodce nám ješte oznámil, že další den bude budíček ve 4:30, protože musíme stihnout trajekt. To se většině z nás moc nelíbilo, ale co se dalo dělat.
Byl tu 3. den. V polospánku jsme nasedli do autobusu a nechali se odvést do přístavu, kde jsme museli projít pasovou a imigrační kontrolou, protože Anglie je ostrovní stát a není v Schengenském prostoru. Poté jsme se nalodili na trajekt. Asi v 7 hodin jsme spatřili bílé křídové útesy v Doveru. Konečně jsme dorazili do cíle naší cesty- Anglie. Naše první krátká přestávka byla u Doverského hradu, který jsme si jenom vyfotili. Všichni jsme si přetočili hodinky o hodinu nazpět, protože Anglie se nachází v jiným časovém pásmu. Následovala zastávka Canterburry, kde nám páni řidiči připravili snídani. Poté jsme se vypravili na prohlídku města a po stopách vrahů Thomase Becketa, anglického biskupa, který byl zavražděn za nelegální korespondenci s papežem. Spatřili jsme dům, kde přenocovali vrazi-rytíři, kteří Thomase Becketa zabili. Navštívili jsme katedrálu v Canterburry, monumentální stavbu vystavěnou v gotickém, novogotickém a románském slohu. Zhlédli jsme místo, kde byl zavražděn T. Becket, a také místo kde byl pochován. Dnes je toto místo označeno svíčkou, protože Jindřich VIII., zakladatel anglikánské církve , dal jeho hrobku zničit. Nacházel se tu také hrob Černého prince a Jindřicha IV. Následoval rozchod po městě. Mnozí z nás si koupili nějaké suvenýry, nebo ochutnali tradiční anglické jídlo Fish and chips. Cestou ke Stonehenge byla vyhlášena vědomostní soutěž, v níž jsme měli vyplnit co nejvíce informací, které jsme si zapamatovali o katedrále v Canterburry. Vyhrála Sára Pelánová(4.A) a Dagmar Michalčíková(2.C). Stonehenge je megalitická stavba- kromlech, který postavili naši pravěcí předkové. Sice se dnes již neví k čemu přesně sloužil (kalendář, observatoř, náboženské účely), ale přesto z něj dýchala historie. Některé kameny mají dokonce svá jména, např. Měsíční, Sluneční kámen(Helios) a ukázali jsme si také obětní kámen, celý dojem narušovala pouze frekventovaná silnice. Není to ale jen Stonehenge. V okolí 30 km se nachází mnohé další stavby našich předků např. Woodenhenge. Ubytování jsme měli zajištěno v hotelu F1, v Londýně- čtvrť Thurock.
Čtvrtý den jsme opět stávali velmi brzo. Po snídani jsme vyrazili do Londýna. Cesta přes East End(chudší část Londýna), trvala neskutečné 2 hodiny, protože v Londýně bývají velké dopravní zácpy. Jeli jsme přes Whitechapel, čtvrť, kde údajně vraždil Jack Rozparovač. Následovala okružní cesta centrem Londýna, abychom stihli zhlédnout vše, co jsme měli v plánu. Například: Houses of Parliament, Tower Bridge a také Tower, Přírodovědné britské muzeum, Albertův památník, Hyde Park a jeho slavný Speaking corner, mrakodrap Gherkin atd. Vystoupili jsme poblíž Buckinghamského paláce, kde nás čekala výměna stráží. Samozřejmě jsme neviděli všechno, protože zde byly davy lidí. Po výměně stráží jsme pokračovali přes lupiči a zloději nechvalně proslulý Green park, dále přes Piccadilly Street do China Town, kde jsme měli objednané jídlo. Po vydatném obědě jsme pokračovali v poznávání Londýna, zastavili jsme na náměstí Trafalgar Square, kde stojí Národní galerie a socha admirála Horatia Nelsona, který porazil Napoleona v bitvě u Trafalgaru. Dále jsme pokračovali kolem Downing Street 10, War Rooms- muzeum Winstona Churchilla a paláce Jindřicha VIII. až k Westminsterskému opatství. Během tříhodinového volna jsme mohli navštívit Westminster, s hrobkami králů a významných osobností např. Charles Darwin a Isaac Newton. Dále již zmíněné War Rooms- bunkry v niž za II. světové války bydlel a spřádal plány W. Churchill nebo Národní galerii. Někteří z nás pokračovali s panem průvodcem. Navštívili jsme kostel sv. Markéty, kde je pohřben Václav Hollar, český rytec, který zachytil Londýn před požárem. Dále jsme zhlédli Jubileum královny Alžběty II., sochu Olivera Cromwella- Lorda Protectora za anglické republiky. Pokračovali jsme přes London Bridge, odkud jsme krásně viděli Big Ben a Houses of Parliament. Prošli pod Londýnským okem a nabrali směr Národní galerie. Zde se nacházela spousta krásných děl od významných malířů- Cézanne, Monet, Leonardo da Vinci, Rembrandt, Rubens, Holbain a asi nejvýznamnějším obrazem byly Slunečnice od Van Gogha. Někteří z nás zakončili tento den nakupováním na Oxford Street nebo návštěvou Britského muzea. Na hotel jsme přijeli ve večerních hodinách.
Pátý den po snídani jsme zamířili do Oxfordu, malebného univerzitního městečka. Oxford je historické město plné kolejí a knihkupectví a také zde byla napsána Alenka v říši divů, autor Lewis Caroll, který zde vyučoval matematiku. Navštívili jsme Christ Church, kde se natáčel Harry Potter a viděli jsme také knihovnu a divadlo Oxfordské univerzity. V osobním volnu jsme si mohli prohlédnout obchůdek Alenky v říši divů, kde se dali koupit různé předražené suvenýry. Dalším cílem tohoto dne byl Stratford-upon-Avon, rodiště významného renesančního dramatika Williama Shakespeara. Navštívili jsme jeho dům a zahradu, kde nám „Will osobně“ přednesl úryvek z Romea a Julie. Dále jsme si prohlédli gymnázium, kde Shakespeare studoval a také kostel, ve kterém je pochován. Zhlédli jsme také domy jeho příbuzných, divadlo, ve kterém hrál a nakonec dům matky zakladatele Harwardu. Posledním bodem dnešního programu byl Windsor, letní sídlo královny, kde vznikl Podvazkový řád, zde jsme udělali jen krátkou půlhodinovou procházku kolem hradu, protože všichni už byli hladoví jako vlci a těšili se na večeři, kterou jsme měli v místní restauraci.
Šestý a poslední den v Anglii jsme věnovali opět Londýnu. Páni řidiči nás vysadili v Greenwichi, odkud jsme jeli dokovou železnicí do čtvrti, kde sídlí veškeré londýnské banky a odtud metrem k Toweru. Při cestě podél Temže jsme měli krásný výhled na Tower Bridge a křižník Belfast. Nejstarší část Toweru- White Tower- nechal postavit Vilém Dobyvatel. Tento hrad sloužíval také jako vězení. Jindřich VIII. zde nechal popravit mnoho lidí, včetně své druhé manželky Anny Boleynové. Dnes jsou zde uloženy korunovační klenoty, mezi nimi i žezlo s největším diamantem na světě- Hvězda Afriky( Cullinan I.). Bývalí strážci hradu Beefeateři dnes dělají průvodce. Opět metrem jsme dojeli ke katedrále sv. Pavla, druhé největší katedrále světa. Ostatně metro v Londýně, neboli Underground, má tolik tras a stanic, že bez pana průvodce bychom byli asi ztraceni. Já tedy určitě. Poté jsme navštívili opět China Town, kde jsme se vydatně posilnili. Po oběde jsme spěchali na loď, která jela 14:30, která nám ujela před nosem. Nevadí. Počkali jsme si na další, která vyplouvala v 15:00 a naše plavba po Temži se mohla uskutečnit. Počasí nám sice trochu nepřálo, protože začalo pršet, ale mohli jsme se schovat do podpalubí. Za hodinu jsme se ocitli opět v Greenwichi, kde jsme si prohlédli Freskovou síň admirality. Následoval výšlap k tamější observatoři, bydlišti a pracovišti zprvu Johna Flemsteeda- 1. královského astronoma a později např. Edmonda Haleyho. Ze se nacházela výstava chronometrů a samořejmě tudy prochází nultý poledník. Je to paráda stát jednou nohou na východní a druhou na západní polokouli. Při cestě do autobusu lilo jako z konve, takže jsme domů jeli trošku navlhlí. Večer jsme strávili v autobuse při filmu Zamilovaný Shakespeare a na trajektu, kde jsme mohli utratit poslední libry.
Závěrečný den naší exkurze jsme měli zastávku v Ambergu v Německu, kde jsem navštívili termální lázně. Bylo zde několik bazénů, tobogán, sauna a jiné atrakce. Strávit čas po náročné cestě autobusem v těchto lázních bylo velmi příjemné. Po odpočinku jsme opět pokračovali v cestě na Rozvadov, Prahu, Jihlavu a konečně Znojmo. Cestou jsme se dívali na film Zlatý věk, ale video bohužel vypovědělo službu. Vyhlašovali se také vítězové anglické tajenky, kterou vytvořili Lucie Reháková a Kristýna Blažíčková ze 4.A. Zvítězily Jana Kavalcová a Kristýna Vyskočilová. Kolem 18:30 jsme se v pořádku vrátili do Znojma. Exkurze byla velmi poutavá, naučná a zajímavá, ačkoliv se říká „Všude dobře, doma nejlíp.“ mnohým z nás se domů moc nechtělo, protože druhý den už jsme zase museli do školy. Zůstaly nám však vzpomínky, zážitky a poznatky, které si někde v hloubi duše uchováme navždy, protože „Jednou vidět je víc, jak stokrát slyšet.“. Poděkování patří především našemu ochotnému panu průvodci Petru Horákovi, řidičům a v neposlední řadě paní profesorce Ondrákové a Rivolové, bez kterých by se žádná exkurze nekonala. Myslím, že nás tento zážitek motivoval k dalšímu poznávání Velké Británie a samozřejmě také ke studiu anglického jazyka, bez kterého se v Anglii neobejdeme.Můžeme se jen těšit, co pro nás paní profesorky připraví na příští rok…
Za všechny účastníky exkurze Adriana Pilařová, 3.E