Program sestával povětšinou z různých literárních cvičení, která se později předčítala nahlas. Můj zcela nestranný názor -a ne, že bych chtěl nějak urážet ostatní školy- je ten, že studenti našeho gymnázia byli v porovnání s ostatními přeci jen lepší. Zřejmě to bude zásluhou našich vyučujících češtiny.

Celý průběh byl takového přátelského rázu. Začali jsme představením se, každý napsal písmena svého jména pod sebe a na počínající písmeno jsme napsali slovo. Nakonec ze všech těch slov měla vzniknout věta. Pokud by vás zajímal můj výsledek, bylo to „Mladý arogantní rychtář téměř inkvizici neunikl.“

Dále jsme si vyzkoušeli skupinové psaní, kdy jsme se rozdělili do dvojic či trojic a psali krátký příběh, tuším že na téma „Stará půda našeho domu“. Vtip byl v tom, že jsme se po větě střídali a museli jsme tak reagovat na větu našeho kolegy.

Následně jsme vyplňovali informace o postavě, kterou jsme dostali zadanou. Sir Šmatlal z Konopiště by si na své jméno určitě nestěžoval…

A na závěr jsme utíkali zpátky do školy na další výuku.

Text a foto: Martin Kubeš, 4.A