Dne 30.4.2014 jsme se my – některé studentky třídy 4.B spolu s paní učitelkou Mlátilíkovou – vydaly na slavnostní zahájení výstavy, která nesla název "Zauber der Landschaft, Traum und Wirklichkeit" (Kouzlo krajiny – sen a skutečnost.) Výstava se odehrává na nedalekém barokním zámku Riegersburg v sousedním Rakousku, vystavena jsou díla předních světových žijících i nežijících umělců. Pozvání se nám dostalo od hraběnky Pilati, majitelky zámku, která s námi spolupracovala na projektech s Lubo Kristkem.
http://www.gymzn.cz/index.php?tc=rs/clanek.php&rs_kod=1573
Po nedlouhé jízdě autem jsme se dostavily na již zmíněné místo a zážitek mohl začít. Uvítacího projevu, který trval zhruba hodinu, se zúčastnilo mnoho vážených hostů, umělců, hrabat, hraběnek a velvyslanců z různých koutů světa. Nechyběla ani televizní kamera ORF, která celou tuto akci zaznamenávala. Když byly projevy u konce, výstava byla zahájena. S údivem a zatajeným dechem jsme procházely mnoha místnostmi, kde byla díla umělců vystavena.
Zcela nečekaně se v jedné z místností objevil umělec Lubo Kristek. Jako vždy byl oděn v surrealistickém stylu. Jeho dlaně svíraly provaz, ke kterému byla přivázána jakási lidská stonožka, pohybující se pozpátku (spíše klopýtající a zakopávající o spoustu svých sousedních noh), zahalená v pytli a vydávající nesrozumitelné zvuky. "Stonožka" svírala ve všech svých rukou hrající, pípající a blikající mobily. Pitoreskní postava, jež kráčela před touto podivnou kreaturou, rozdávala lístečky, kde stálo: "Wollen Sie die Landschaft wirklich so???" (Opravdu chcete takovou krajinu?) Bylo to sice výstřední vystoupení, ale pro pana Kristka a jeho happeningy, dalo by se říct, typické: Lidé kráčející krajinou, zaslepení a zotročení nejen mobilem...
Když jsme si důkladně prohlédly všechny expozice, a že jich nebylo málo, nastal čas na malé občerstvení. Se sklenicí nealkoholického nápoje v jedné ruce a s lahodným zákuskem v ruce druhé jsme si ze zámecké zahrady vychutnávaly pohled na přilehlý rybník a okolí. Těsně před odjezdem jsme s panem Kristkem ještě stihly prohodit pár vět a samozřejmě jsme tento ojedinělý okamžik musely zaznamenat na fotoaparát. Ať máme ve stáří na co vzpomínat. Poté už nám nezbývalo nic jiného než se vydat zpět do Znojma. Na toto nádherné, sluncem prolité odpoledne, troufám si říct, nikdo z nás nezapomene.
Tato výstava je otevřena veřejnosti, nenechte si ji ujít ani vy.
Lucie Groisová, 4.B
Dne 30.4.2014 jsme se my – některé studentky třídy 4.B spolu s paní učitelkou Mlátilíkovou – vydaly na slavnostní zahájení výstavy, která nesla název "Zauber der Landschaft, Traum und Wirklichkeit" (Kouzlo krajiny – sen a skutečnost.) Výstava se odehrává na nedalekém barokním zámku Riegersburg v sousedním Rakousku, vystavena jsou díla předních světových žijících i nežijících umělců. Pozvání se nám dostalo od hraběnky Pilati, majitelky zámku, která s námi spolupracovala na projektech s Lubo Kristkem.
http://www.gymzn.cz/index.php?tc=rs/clanek.php&rs_kod=1573
Po nedlouhé jízdě autem jsme se dostavily na již zmíněné místo a zážitek mohl začít. Uvítacího projevu, který trval zhruba hodinu, se zúčastnilo mnoho vážených hostů, umělců, hrabat, hraběnek a velvyslanců z různých koutů světa. Nechyběla ani televizní kamera ORF, která celou tuto akci zaznamenávala. Když byly projevy u konce, výstava byla zahájena. S údivem a zatajeným dechem jsme procházely mnoha místnostmi, kde byla díla umělců vystavena.
Zcela nečekaně se v jedné z místností objevil umělec Lubo Kristek. Jako vždy byl oděn v surrealistickém stylu. Jeho dlaně svíraly provaz, ke kterému byla přivázána jakási lidská stonožka, pohybující se pozpátku (spíše klopýtající a zakopávající o spoustu svých sousedních noh), zahalená v pytli a vydávající nesrozumitelné zvuky. "Stonožka" svírala ve všech svých rukou hrající, pípající a blikající mobily. Pitoreskní postava, jež kráčela před touto podivnou kreaturou, rozdávala lístečky, kde stálo: "Wollen Sie die Landschaft wirklich so???" (Opravdu chcete takovou krajinu?) Bylo to sice výstřední vystoupení, ale pro pana Kristka a jeho happeningy, dalo by se říct, typické: Lidé kráčející krajinou, zaslepení a zotročení nejen mobilem...
Když jsme si důkladně prohlédly všechny expozice, a že jich nebylo málo, nastal čas na malé občerstvení. Se sklenicí nealkoholického nápoje v jedné ruce a s lahodným zákuskem v ruce druhé jsme si ze zámecké zahrady vychutnávaly pohled na přilehlý rybník a okolí. Těsně před odjezdem jsme s panem Kristkem ještě stihly prohodit pár vět a samozřejmě jsme tento ojedinělý okamžik musely zaznamenat na fotoaparát. Ať máme ve stáří na co vzpomínat. Poté už nám nezbývalo nic jiného než se vydat zpět do Znojma. Na toto nádherné, sluncem prolité odpoledne, troufám si říct, nikdo z nás nezapomene.
Tato výstava je otevřena veřejnosti, nenechte si ji ujít ani vy.
Lucie Groisová, 4.B