Vyrazili jsme po osmé hodině ranní a kolem desáté hodiny jsme byli už u naší první zastávky – Hundertwasserhausu. Většina z vás určitě zná ten barevný a křivý dům, který je k vidění skoro v každé učebnici němčiny. Následovala prohlídka Hundertwasserovy vesničky – ve skutečností to byl další dům podobný tomu předchozímu, jen v něm byly kavárny, galerie a podobná zařízení. Odtud už naše kroky směřovaly podél nábřeží k autobusu, který nás odvezl do Unocity – části města, ve které sídlí OSN. Po důkladné kontrole nás přivítali průvodci – jedna slečna ze Slovenska, jeden průvodce z Německa a další z Rakouska. Prohlídku jsme zahájili na náměstí OSN, kde je vyvěšeno všech 193 vlajek členských států. Potom jsme se odebrali do budovy, která nesla označení M – meetings, kde bylo několik kongresových sálů. Navštívili jsme ten největší, ale pouze z „překladatelské“lóže. Zjistili jsme, jak těžké je překládat při prezentacích, a že to někdy dokáže být i velice nebezpečné – při jednom proslovu byl nucen překladatel překládat celých 90 minut bez přestávky, načež zkolaboval. Zkusili jsme také proniknout do principů hlasování v Radě bezpečnosti OSN a zjistili jsme, že pro přijetí usnesení někdy nestačí ani souhlas kvalifikované většiny jejích členů. Prohlédli jsme si také budovu organizace pro atomovou energii, která se stará o bezpečnost při využívání atomové energie v členských státech – zákaz testování atomových bomb, lékařství, získávání energie, … Pak jsme se kolem Albertiny vydali k Steffansdomu, kde jsme měli volno a oběhli jsme obchody. Nakonec jsme skončili před radnicí na vánočních trzích, kde jsme si všichni koupili punč (samozřejmě dětský!) nebo jabko v čokoládě. Nebo obojí. Celý den jsme zakončili s radostí, plným břichem a prázdnými peněženkami. Dokonce i počasí nám přálo, takže to byla celkově super exkurze! Děkujeme paním učitelkám Šobové, Rivolové a Mittnerové za „hlídání“ a panu řidiči za bezpečnou cestu!
Petr Mrkvička 6.A
Vyrazili jsme po osmé hodině ranní a kolem desáté hodiny jsme byli už u naší první zastávky – Hundertwasserhausu. Většina z vás určitě zná ten barevný a křivý dům, který je k vidění skoro v každé učebnici němčiny. Následovala prohlídka Hundertwasserovy vesničky – ve skutečností to byl další dům podobný tomu předchozímu, jen v něm byly kavárny, galerie a podobná zařízení. Odtud už naše kroky směřovaly podél nábřeží k autobusu, který nás odvezl do Unocity – části města, ve které sídlí OSN. Po důkladné kontrole nás přivítali průvodci – jedna slečna ze Slovenska, jeden průvodce z Německa a další z Rakouska. Prohlídku jsme zahájili na náměstí OSN, kde je vyvěšeno všech 193 vlajek členských států. Potom jsme se odebrali do budovy, která nesla označení M – meetings, kde bylo několik kongresových sálů. Navštívili jsme ten největší, ale pouze z „překladatelské“lóže. Zjistili jsme, jak těžké je překládat při prezentacích, a že to někdy dokáže být i velice nebezpečné – při jednom proslovu byl nucen překladatel překládat celých 90 minut bez přestávky, načež zkolaboval. Zkusili jsme také proniknout do principů hlasování v Radě bezpečnosti OSN a zjistili jsme, že pro přijetí usnesení někdy nestačí ani souhlas kvalifikované většiny jejích členů. Prohlédli jsme si také budovu organizace pro atomovou energii, která se stará o bezpečnost při využívání atomové energie v členských státech – zákaz testování atomových bomb, lékařství, získávání energie, … Pak jsme se kolem Albertiny vydali k Steffansdomu, kde jsme měli volno a oběhli jsme obchody. Nakonec jsme skončili před radnicí na vánočních trzích, kde jsme si všichni koupili punč (samozřejmě dětský!) nebo jabko v čokoládě. Nebo obojí. Celý den jsme zakončili s radostí, plným břichem a prázdnými peněženkami. Dokonce i počasí nám přálo, takže to byla celkově super exkurze! Děkujeme paním učitelkám Šobové, Rivolové a Mittnerové za „hlídání“ a panu řidiči za bezpečnou cestu!
Petr Mrkvička 6.A