Bylo úterý 4. 10. 2023. Časně zrána se před budovou školy začali shromažďovat rozespalí studenti druhých ročníků. Než stačí vyjít slunce, už se na povel paní učitelky Jírovcové vydávají dva napěchované autobusy na severovýchod Moravy.
Cíl je jasný - Ostrava.
Zatímco je prohřívá ranní slunce, stojí skupinka asi padesáti studentů před areálem Landek Parku. Druhý autobus se vydal do nedalekých Vítkovic, ale o tom až později. Tak tedy zpátky k Landek parku: navštívili jsme zdejší expozici báňského záchranářství. Měli jsme možnost prohlédnout si bezpečnostní vybavení a přístroje používané horníky. Také jsme byli obeznámeni s riziky těžby, včetně výbuchů metanu (který, cituji pana průvodce, je jako rajče z Tesca - bez chuti a bez zápachu). Poté jsme si nasadili bezpečnostní helmy a sfárali nepříjemně přeplněným výtahem do rekonstrukce důlní štoly. Tam jsme byli seznámeni s historií a vývojem těžebních technik na Ostravsku. Ještě než radniční hodiny odbily poledne, byli jsme s programem hotovi a odstartoval přesun do dolní oblasti Vítkovice.
A co nás čekalo tam? No přece komentovaná prohlídka areálu dnes již nepoužívaných železáren. Místo chátrání se zde však konají četné hudební festivaly, koncerty a mnoho jiných akcí. Před chátráním byly vysoké pece úspěšně zachráněny, dnes jsou na seznamu českých kulturních památek a nejvyšší z nich zdobí majestátní Bolt Tower, dílo architekta Josefa Pleskota. Věž slouží jako rozhledna, ze které se vám naskytne výhled na celou Ostravu i na nedaleké Beskydy.
Než slunce stačilo zapadnout, byl čas dát hornickému městu sbohem. Značně znaveni jsme se tedy, s malou přestávkou v brněnské Olympii, vydali zpět na jižní Moravu. A tak jsme se, plni nových poznatků a zážitků, navrátili do Znojma.
Na závěr musím za všechny účastníky poděkovat paním učitelkám za možnost podívat se do “známého neznámého” koutu naší země. Exkurze se vydařila a byla, jak se říká na Ostravsku, “fajna jak cip”.
Zdař Bůh!
TEXT a FOTO: Maxmilián Mašek
Bylo úterý 4. 10. 2023. Časně zrána se před budovou školy začali shromažďovat rozespalí studenti druhých ročníků. Než stačí vyjít slunce, už se na povel paní učitelky Jírovcové vydávají dva napěchované autobusy na severovýchod Moravy.
Cíl je jasný - Ostrava.
Zatímco je prohřívá ranní slunce, stojí skupinka asi padesáti studentů před areálem Landek Parku. Druhý autobus se vydal do nedalekých Vítkovic, ale o tom až později. Tak tedy zpátky k Landek parku: navštívili jsme zdejší expozici báňského záchranářství. Měli jsme možnost prohlédnout si bezpečnostní vybavení a přístroje používané horníky. Také jsme byli obeznámeni s riziky těžby, včetně výbuchů metanu (který, cituji pana průvodce, je jako rajče z Tesca - bez chuti a bez zápachu). Poté jsme si nasadili bezpečnostní helmy a sfárali nepříjemně přeplněným výtahem do rekonstrukce důlní štoly. Tam jsme byli seznámeni s historií a vývojem těžebních technik na Ostravsku. Ještě než radniční hodiny odbily poledne, byli jsme s programem hotovi a odstartoval přesun do dolní oblasti Vítkovice.
A co nás čekalo tam? No přece komentovaná prohlídka areálu dnes již nepoužívaných železáren. Místo chátrání se zde však konají četné hudební festivaly, koncerty a mnoho jiných akcí. Před chátráním byly vysoké pece úspěšně zachráněny, dnes jsou na seznamu českých kulturních památek a nejvyšší z nich zdobí majestátní Bolt Tower, dílo architekta Josefa Pleskota. Věž slouží jako rozhledna, ze které se vám naskytne výhled na celou Ostravu i na nedaleké Beskydy.
Než slunce stačilo zapadnout, byl čas dát hornickému městu sbohem. Značně znaveni jsme se tedy, s malou přestávkou v brněnské Olympii, vydali zpět na jižní Moravu. A tak jsme se, plni nových poznatků a zážitků, navrátili do Znojma.
Na závěr musím za všechny účastníky poděkovat paním učitelkám za možnost podívat se do “známého neznámého” koutu naší země. Exkurze se vydařila a byla, jak se říká na Ostravsku, “fajna jak cip”.
Zdař Bůh!
TEXT a FOTO: Maxmilián Mašek