Dne 9. června se naše třída 3. A vydala na exkurzi do lanového centra, na kterou jsme se všichni moc těšili. Jenže ne moc dobrou zprávou bylo zjištění, že téměř na celém území ČR mají být silné a časté srážky. I přesto jsme ráno v 8.00 hodin nasedli s třídní p. uč. Juráškovou a p. uč. Sochorovou, která měla tu odvahu dělat nám druhý pedagogický dozor, do autobusu. Po cestě jsme zažili mnoho legrace...
Konečně jsme dorazili do lanového centra Březová u Třebíče. Zde jsme se známili s naším instruktorem a „hurá“ na první adrenalinový úkol „skok do prázdna“. Tento skok si vyzkoušeli všichni, včetně paních učitelek, které ho zvládly s nadhledem. Dále jsme si zahráli paintball.Doufali jsme, že budeme nakonec barevní od hlavy až k patě, ale nestalo se. Asi jsmese tak výborně vyhýbali střelám, protože o našich střeleckých výkonech se nedá pochybovat. I tak to byla zábava.
Následovala přestávka, kdy jsme si snědli „ svačinky, co nám připravily naše maminky“ a potom nás čekala vysoká lana a horolezecká stěna. O tuto disciplínu se ale bohužel někteří jedinci, možná ze strachu, možná z lenosti, ošidili, což je je podle mého škoda, ale nakonec vlastně hlavně jejich. No a konečně bungee-trampolíny, před kterými jsme si z bezpečnostních důvodů udělali průzkum, kolik kdo váží. :D
Počasí nám nakonec přálo, a tak jsme si to v lanovém centru moc užili, ale konstatovali jsme, že na to, že jsme tam strávili celý den, nám čas utekl podivně rychle...Cesta zpět už proběhla v poklidu a všem nám bylo líto, že jsme se v lanovém centru nemohli zúčastnit některého z několikadenních programů. Dokonce i paní učitelky vypadaly tak, že by to s námi možná také ve zdraví přežily. Není nad to, prožít spolu trochu toho adrenalinu...
Johanna Pelánová
Dne 9. června se naše třída 3. A vydala na exkurzi do lanového centra, na kterou jsme se všichni moc těšili. Jenže ne moc dobrou zprávou bylo zjištění, že téměř na celém území ČR mají být silné a časté srážky. I přesto jsme ráno v 8.00 hodin nasedli s třídní p. uč. Juráškovou a p. uč. Sochorovou, která měla tu odvahu dělat nám druhý pedagogický dozor, do autobusu. Po cestě jsme zažili mnoho legrace...
Konečně jsme dorazili do lanového centra Březová u Třebíče. Zde jsme se známili s naším instruktorem a „hurá“ na první adrenalinový úkol „skok do prázdna“. Tento skok si vyzkoušeli všichni, včetně paních učitelek, které ho zvládly s nadhledem. Dále jsme si zahráli paintball.Doufali jsme, že budeme nakonec barevní od hlavy až k patě, ale nestalo se. Asi jsmese tak výborně vyhýbali střelám, protože o našich střeleckých výkonech se nedá pochybovat. I tak to byla zábava.
Následovala přestávka, kdy jsme si snědli „ svačinky, co nám připravily naše maminky“ a potom nás čekala vysoká lana a horolezecká stěna. O tuto disciplínu se ale bohužel někteří jedinci, možná ze strachu, možná z lenosti, ošidili, což je je podle mého škoda, ale nakonec vlastně hlavně jejich. No a konečně bungee-trampolíny, před kterými jsme si z bezpečnostních důvodů udělali průzkum, kolik kdo váží. :D
Počasí nám nakonec přálo, a tak jsme si to v lanovém centru moc užili, ale konstatovali jsme, že na to, že jsme tam strávili celý den, nám čas utekl podivně rychle...Cesta zpět už proběhla v poklidu a všem nám bylo líto, že jsme se v lanovém centru nemohli zúčastnit některého z několikadenních programů. Dokonce i paní učitelky vypadaly tak, že by to s námi možná také ve zdraví přežily. Není nad to, prožít spolu trochu toho adrenalinu...
Johanna Pelánová