1.B se vydala na svou první zahraniční exkurzi. Přestože se nejednalo o žádnou velkou dálku, den v Retzu se vydařil. Studenti se setkali s rodilými mluvčími, mohli si otestovat, jak dalece jsou schopni porozumět němčině, a někteří se nebáli vyzkoušet si jazyk i aktivně. Jen to počasí by mohlo být příště o kapku lepší...
A. Bazalová, studentka 1.B:
V úterý 19.4. jsme okolo deváté hodiny nastoupili s paní učitelkou Peroutkovou a Olejovou na vlak do Retzu. Když jsme dorazili na místo, došli jsme k infocentru a tam nás pan průvodce začal seznamovat s historií města. Následně nás vzal do podzemí, kde jsme měli hodinu a půl dlouhou prohlídku. Dozvěděli jsme se toho hodně, jako třeba že většina podzemních chodeb je jen z písku a drží bez jakékoli podpory, nebo že je v podzemí uskladněno víno, které je starší než 100 let. Za deště jsme vyšli z podzemí a přesunuli jsme se k větrnému mlýnu, kde nám dvě milé paní průvodkyně vysvětlily, jak celý mlýn funguje a jak se tam mele mouka. V Retzu jsme měli ještě chvíli rozchod na zodpovězení otázek, které nám daly paní učitelky. Někteří z nás navštívili kavárnu, kde jsme se trochu zahřáli, a potom už jsme šli zpátky na nádraží a jeli do Znojma.
1.B se vydala na svou první zahraniční exkurzi. Přestože se nejednalo o žádnou velkou dálku, den v Retzu se vydařil. Studenti se setkali s rodilými mluvčími, mohli si otestovat, jak dalece jsou schopni porozumět němčině, a někteří se nebáli vyzkoušet si jazyk i aktivně. Jen to počasí by mohlo být příště o kapku lepší...
A. Bazalová, studentka 1.B:
V úterý 19.4. jsme okolo deváté hodiny nastoupili s paní učitelkou Peroutkovou a Olejovou na vlak do Retzu. Když jsme dorazili na místo, došli jsme k infocentru a tam nás pan průvodce začal seznamovat s historií města. Následně nás vzal do podzemí, kde jsme měli hodinu a půl dlouhou prohlídku. Dozvěděli jsme se toho hodně, jako třeba že většina podzemních chodeb je jen z písku a drží bez jakékoli podpory, nebo že je v podzemí uskladněno víno, které je starší než 100 let. Za deště jsme vyšli z podzemí a přesunuli jsme se k větrnému mlýnu, kde nám dvě milé paní průvodkyně vysvětlily, jak celý mlýn funguje a jak se tam mele mouka. V Retzu jsme měli ještě chvíli rozchod na zodpovězení otázek, které nám daly paní učitelky. Někteří z nás navštívili kavárnu, kde jsme se trochu zahřáli, a potom už jsme šli zpátky na nádraží a jeli do Znojma.