Týdenní poznávací exkurzi jsme započali ve městě na vodě - v Benátkách, kde jsme v rytmu houpání gondol pronikli do tajů této až romantické oblasti. Po dni plném návštěv památek, poutavého výkladu a prvního ochutnávání italské kultury jsme se již těšili na přejezd do místa, které se mělo na čtyři dny stát naší základnou. Jednalo se o malebný hotel ve vyhlášeném lázeňském středisku Montecatini Terme.
Jestli si myslíte, že výjev Benátek se už snad nedá ničím překonat, tak vás s radostí vyvedu z omylu. Vydali jsme se po stopách Napoleona Bonaparta na vyhlášený ostrov Elba, kde byl nějaký čas vězněn. „Moře!“ mohli jsme potěšeně zaplesat. Voda nebyla natolik teplá, abychom si mohli zaplavat, ale přinejmenším jsme si vychutnali plavbu lodí na ostrov a zpět obklopeni uchvacující mořskou hlubinou lemovanou podél horizontu historickou zástavbou Elby.
Možná by vás mohlo překvapit, že Šikmá věž, kterou se snaží ročně narovnat desítky tisíc turistů, není to jediné v Pise, co je tak trochu mimo plánovanou osu. Jednou, až třeba do tohoto města zavítáte, si schválně zkuste stoupnout před baptisterium a zjistíte, že vybočuje nejen věž a křtitelnice, ale také centrální katedrála, každá stavba na jinou stranu.
V našem putování po Toskánsku nemohla chybět ani města, jako alabastrová Volterra a „toskánský Manhattan.“ Městečko, které se skrývá pod tímto tajuplným přízviskem, nese až poetický název – San Gimingnano. Pohled na patnáct věží lahodí oku turisty stejně tak jako místní vyhlášené gelato. Krom tradičních příchutí, jako je čokoláda nebo oříšek, můžete do kornoutku obdržet maliny s rozmarýnem, fíky či dokonce bezový květ.
Naší poslední zastávkou byla kolébka renesance – Florencie. Tato elegantní dáma italských měst nás přijala s otevřenou náručí. Vyslechli jsme si velmi zajímavý výklad místní průvodkyně, která se s námi mimo jiné podělila i o perličky ze života v tak kulturně nabitém městě.
Po ochutnání toskánských specialit nám již opravdu nezbývalo nic jiného, než dát nejenom Florencii, ale celému Toskánsku, „Arrivederci!“ a vyrazit směr Znojmo.
Text: Lipovská Valentýna, 6.A
Foto: Nešpor Matěj, 6.A
Týdenní poznávací exkurzi jsme započali ve městě na vodě - v Benátkách, kde jsme v rytmu houpání gondol pronikli do tajů této až romantické oblasti. Po dni plném návštěv památek, poutavého výkladu a prvního ochutnávání italské kultury jsme se již těšili na přejezd do místa, které se mělo na čtyři dny stát naší základnou. Jednalo se o malebný hotel ve vyhlášeném lázeňském středisku Montecatini Terme.
Jestli si myslíte, že výjev Benátek se už snad nedá ničím překonat, tak vás s radostí vyvedu z omylu. Vydali jsme se po stopách Napoleona Bonaparta na vyhlášený ostrov Elba, kde byl nějaký čas vězněn. „Moře!“ mohli jsme potěšeně zaplesat. Voda nebyla natolik teplá, abychom si mohli zaplavat, ale přinejmenším jsme si vychutnali plavbu lodí na ostrov a zpět obklopeni uchvacující mořskou hlubinou lemovanou podél horizontu historickou zástavbou Elby.
Možná by vás mohlo překvapit, že Šikmá věž, kterou se snaží ročně narovnat desítky tisíc turistů, není to jediné v Pise, co je tak trochu mimo plánovanou osu. Jednou, až třeba do tohoto města zavítáte, si schválně zkuste stoupnout před baptisterium a zjistíte, že vybočuje nejen věž a křtitelnice, ale také centrální katedrála, každá stavba na jinou stranu.
V našem putování po Toskánsku nemohla chybět ani města, jako alabastrová Volterra a „toskánský Manhattan.“ Městečko, které se skrývá pod tímto tajuplným přízviskem, nese až poetický název – San Gimingnano. Pohled na patnáct věží lahodí oku turisty stejně tak jako místní vyhlášené gelato. Krom tradičních příchutí, jako je čokoláda nebo oříšek, můžete do kornoutku obdržet maliny s rozmarýnem, fíky či dokonce bezový květ.
Naší poslední zastávkou byla kolébka renesance – Florencie. Tato elegantní dáma italských měst nás přijala s otevřenou náručí. Vyslechli jsme si velmi zajímavý výklad místní průvodkyně, která se s námi mimo jiné podělila i o perličky ze života v tak kulturně nabitém městě.
Po ochutnání toskánských specialit nám již opravdu nezbývalo nic jiného, než dát nejenom Florencii, ale celému Toskánsku, „Arrivederci!“ a vyrazit směr Znojmo.
Text: Lipovská Valentýna, 6.A
Foto: Nešpor Matěj, 6.A