Zážitky z cesty popisuje Miluše Ludlová za 1.D a Alena Jurášková za 5.A:
1.D: Psal se den 11.10. a my vyrazili na svoji první exkurzi. Když jsme dorazili na místo, přivítala nás paní v keltském oblečku. Řekla nám, že máme jít za ní a v keltském oppidu nás seznámila s programem. Rozdělili jsme se do tří skupin a program mohl začít. Každé skupiny se ujal jeden vedoucí, u kterých jsme se postupně vystřídali. Mladá průvodkyně nás seznámila s historií Keltů a vším, co k nim patří. Její výklad pečlivě poslouchala a kontrolovala naše dějepisářka paní učitelka Pavelková. Dále zde byl mincíř Jirka (tzv. neandrtálec ), který moc nemusí gympláky, a proto veškerou naši pozornost mu přebrala kočička Evženka. Ale zase na druhou stranu nás nechal vyrazit si minci, takže nebyl zas tak špatný. Jeho výklad týkající se chemie si užil náš třídní pan učitel Nechvátal. Třetí částí programu bylo seznámení se s keltskými šperky a různými hygienickými pomůckami, které používali. Výlet jsme si nakonec všichni užili a dokonce jsme si odnesli i spoustu komických vzpomínek, jako je například Simča komunikující s prasaty a kozami nebo Dan foukající do keltského rohu.
5.A: Dne 11. října jsme všichni brzo ráno vstali a po půl osmé už jsme odjížděli směrem Pardubický kraj, přesněji do keltského skanzenu v Nasavrkách. Po absolvování cesty jsme dorazili do cíle, kde na nás čekal připravený program. Tři průvodci v keltském oděvu si nás rozdělili do skupin a praktičtější využití našich nově nabytých znalostí z hodin dějepisu mohlo začít. Většině z nás se nejvíce líbila prohlídka celého oppida. Dále jsme si mohli vyzkoušet vyrazit vlastní minci z cínu nebo si obléct keltské oděvy. Po necelých dvou hodinách jsme měli přestávku. A poté jsme úspěšně dokončili program. Exkurze byla moc pěkná a hlavně naučná. ,,Keltové‘‘ o tématu hodně věděli a zvládli odpovědět na každou naši otázku. Dozvěděli jsme se také, že kozy opravdu fungují jako přírodní sekačky a přesnější kruh by nikdo nikdy neudělal. Dále, že se nemá vycházet oknem a přátelit s kozlem. Na závěr bychom podotkli, že se zde mohou krmit zvířata a doporučujeme ostatním, aby se vypravili do minulosti, tak jako jsme to udělali my.
Zážitky z cesty popisuje Miluše Ludlová za 1.D a Alena Jurášková za 5.A:
1.D: Psal se den 11.10. a my vyrazili na svoji první exkurzi. Když jsme dorazili na místo, přivítala nás paní v keltském oblečku. Řekla nám, že máme jít za ní a v keltském oppidu nás seznámila s programem. Rozdělili jsme se do tří skupin a program mohl začít. Každé skupiny se ujal jeden vedoucí, u kterých jsme se postupně vystřídali. Mladá průvodkyně nás seznámila s historií Keltů a vším, co k nim patří. Její výklad pečlivě poslouchala a kontrolovala naše dějepisářka paní učitelka Pavelková. Dále zde byl mincíř Jirka (tzv. neandrtálec ), který moc nemusí gympláky, a proto veškerou naši pozornost mu přebrala kočička Evženka. Ale zase na druhou stranu nás nechal vyrazit si minci, takže nebyl zas tak špatný. Jeho výklad týkající se chemie si užil náš třídní pan učitel Nechvátal. Třetí částí programu bylo seznámení se s keltskými šperky a různými hygienickými pomůckami, které používali. Výlet jsme si nakonec všichni užili a dokonce jsme si odnesli i spoustu komických vzpomínek, jako je například Simča komunikující s prasaty a kozami nebo Dan foukající do keltského rohu.
5.A: Dne 11. října jsme všichni brzo ráno vstali a po půl osmé už jsme odjížděli směrem Pardubický kraj, přesněji do keltského skanzenu v Nasavrkách. Po absolvování cesty jsme dorazili do cíle, kde na nás čekal připravený program. Tři průvodci v keltském oděvu si nás rozdělili do skupin a praktičtější využití našich nově nabytých znalostí z hodin dějepisu mohlo začít. Většině z nás se nejvíce líbila prohlídka celého oppida. Dále jsme si mohli vyzkoušet vyrazit vlastní minci z cínu nebo si obléct keltské oděvy. Po necelých dvou hodinách jsme měli přestávku. A poté jsme úspěšně dokončili program. Exkurze byla moc pěkná a hlavně naučná. ,,Keltové‘‘ o tématu hodně věděli a zvládli odpovědět na každou naši otázku. Dozvěděli jsme se také, že kozy opravdu fungují jako přírodní sekačky a přesnější kruh by nikdo nikdy neudělal. Dále, že se nemá vycházet oknem a přátelit s kozlem. Na závěr bychom podotkli, že se zde mohou krmit zvířata a doporučujeme ostatním, aby se vypravili do minulosti, tak jako jsme to udělali my.