Dne 22.11.2017 na naši školu přijela v rámci projektu Příběhy bezpráví vzácná návštěva. Tou návštěvou nebyl nikdo jiný, než naše emeritní profesorka a jedna z žen, které podepsaly Chartu 77 - paní Jiřinka Čechová.
Úvod slavnostně zahájila paní Rivolová, která po svém kratším proslovu předala slovo panu Padalíkovi. Ten nás zase obeznámil s teorií a připomněl nám, jak se žilo za totality, jaké poměry panovaly ve společnosti a jak se vystupovalo proti byť i jen náznakům rebelie vůči komunistickému režimu a jaké kroky se provedly proti Chartě samotné.
Pak už se slova ujala paní Čechová, která i přes její hrozné zážitky s tehdejším režimem zvládla vyprávět příběhy ze svého života s úsměvem na rtech, jako kdyby šlo o konverzaci o včerejším obědě. Dozvěděli jsme se od ní, jak byla pronásledována a se svým mužem vyslýchána, jak v kabelce propašovala transparent a záměrně „podusila“ agenty StB, když ji chtěli odtáhnout pryč. Sama říká, že jedna z nejhorších věcí, kterou režim provedl, bylo rozeštvání lidí proti sobě. Zažila na vlastní kůži, jak museli její tehdejší kolegové hlasovat pro její propuštění z našeho gymnázia a jaké si z toho pak nesli morální výčitky…
Studenti se také mohli paní Čechové ptát na otázky, které je zajímaly. Padly kupříkladu dotazy, jak se dívala na antichartisty či zdali by byla radši, kdyby se po pádu komunismu komunistická strana zakázala.
Na závěr se promítal krátký dokumentární film na stejné téma, který byl také velmi poučný, ale samotnému vyprávění se ani zdaleka vyrovnat nemohl.
Text: Kubeš Martin, 5.A
Foto: Nešpor Matěj, 5.A
Dne 22.11.2017 na naši školu přijela v rámci projektu Příběhy bezpráví vzácná návštěva. Tou návštěvou nebyl nikdo jiný, než naše emeritní profesorka a jedna z žen, které podepsaly Chartu 77 - paní Jiřinka Čechová.
Úvod slavnostně zahájila paní Rivolová, která po svém kratším proslovu předala slovo panu Padalíkovi. Ten nás zase obeznámil s teorií a připomněl nám, jak se žilo za totality, jaké poměry panovaly ve společnosti a jak se vystupovalo proti byť i jen náznakům rebelie vůči komunistickému režimu a jaké kroky se provedly proti Chartě samotné.
Pak už se slova ujala paní Čechová, která i přes její hrozné zážitky s tehdejším režimem zvládla vyprávět příběhy ze svého života s úsměvem na rtech, jako kdyby šlo o konverzaci o včerejším obědě. Dozvěděli jsme se od ní, jak byla pronásledována a se svým mužem vyslýchána, jak v kabelce propašovala transparent a záměrně „podusila“ agenty StB, když ji chtěli odtáhnout pryč. Sama říká, že jedna z nejhorších věcí, kterou režim provedl, bylo rozeštvání lidí proti sobě. Zažila na vlastní kůži, jak museli její tehdejší kolegové hlasovat pro její propuštění z našeho gymnázia a jaké si z toho pak nesli morální výčitky…
Studenti se také mohli paní Čechové ptát na otázky, které je zajímaly. Padly kupříkladu dotazy, jak se dívala na antichartisty či zdali by byla radši, kdyby se po pádu komunismu komunistická strana zakázala.
Na závěr se promítal krátký dokumentární film na stejné téma, který byl také velmi poučný, ale samotnému vyprávění se ani zdaleka vyrovnat nemohl.
Text: Kubeš Martin, 5.A
Foto: Nešpor Matěj, 5.A