Exkurze do Paříže
Dne 14. 4. 2013 v 16:00 započala výprava na západ Evropy, do Francie. Zúčastnily se jí třídy: 4.A, 2.C, 2.D a 2.E. Naše nadšení bylo veliké, to jsme ovšem netušili, jaká nás čeká dlouhá a pro některé bezesná noc.
Když jsme se v 8:00 ráno konečně vzbudili na okraji Paříže, některé ospalce okamžitě probudila zpráva, že až dojedeme na místo, náš autobus 9-10 hodin neuvidíme. Náš protest byl přehlušen začátkem vyprávění o první stavbě, kterou jsme měli navštívit, opatství St.Denis. Když nám byl vstup konečně povolen, všichni se rozesmáli, protože se chystal zkušební poplach (špatná zpráva pro ty, kteří zrovna navštěvovali WC). Vše jsme v pořádku přežili a vydali se na pařížské metro, kterým jsme se dostali pod kopec Montmartre. Cestou jsme dostali znovu podrobný výklad, ale získali jsme i hezké fotky, např. u známého kabaretu Moulin Rouge. Na úplném vrcholu na nás čekala bazilika Sacré Coeur, kde jsme dostali rozchod, který všichni využili k nakupování prvních, ale rozhodně ne posledních suvenýrů. Pod bazilikou byl nádherný plac plný lidí, kteří odpočívali při překrásném, slunečném dnu. My jsme samozřejmě dlouho pokušení neodolávali a s radostí si k nim přilehla i česká výprava. Při cestě zpět, si menší skupinka zajela jiným vlakem, než bylo v plánu. Naštěstí byla natolik duchapřítomná, včas vystoupila a nasedla opět na ten správný vlak. Nakonec se ještě na druhou skupinu čekalo. Večer nás učitelé rozdělili do pokojů a večer v 22:00 byla stanovená večerka. Kdo ji porušil, tvrdě na to doplatil.
Druhý den byl cíl cesty Versailles. Naštěstí jsme dorazili dostatečně brzy, protože jinak by nás fronta stojící na prohlídku zámku asi pohltila. Prošli jsme se i po krásných versailleských zahradách, které v nás zanechaly klidný dojem. Po prohlídce zámku i zahrad nás naše průvodkyně vedla na trhy, kde jsme dostali volno a mohli si koupit něco k obědu. Většina zvolila restauraci McDonald. Po opětovném shledání s paní průvodkyní a naším učitelským doprovodem, se šlo k autobusu, který nás odvezl zpět do Paříže, kde jsme měli navštívit část města nazývanou La Défense, plnou těch nejmodernějších budov 21.století. Samozřejmě kromě Eiffelovky v nás tato prohlídka zanechala ten největší dojem, neboť naší generaci je přeci jenom bližší moderní umění a nádherné výškové budovy.
Třetí den pro nás konečně paní průvodkyně nachystala cestu ke krásné Eiffelově věži, za kterou leží neméně hezčí Martova pole, kde se znovu objevila ta pravá francouzská siesta. K našemu velikému štěstí nás v tento den autobus měl vozit, takže jsme v krátké době navštívili Invalidovnu, kde odpočívá slavný Napoleon Bonaparte ve svých, jak nám bylo řečeno, 7 rakvích, Vítězný oblouk nebo třeba slavný bulvár Champs Elysees. Malou francouzskou siestu jsme si dali v Lucemburských zahradách, ve kterých bylo velice nesnadné najít místo k sezení. Krásný den jsme zakončili plavbou po řece Seině, která nám ukázala krásy Paříže pod rouškou jarní noci.
Poslední den byl opět den bez autobusu. I když jsme vyrazili brzo ráno, koloně způsobené nehodou jsme se nevyhnuli , a tudíž z nedostatku času jsme bohužel museli vypustit Sorbonnu a Pantheon. Abychom se vyhnuli zácpě a řidiči autobusu mohli odpočívat, znovu přišlo na řadu metro, tentokrát bez ztrát. Pomalým krokem nás paní průvodkyně vedla hezkými uličkami ke katedrále Notre Dame, která jakoby přímo vyprávěla příběh od Victora Huga, Chrám Matky Boží v Paříži (Zvoník u Matky Boží), poté jsme se propletli malebnou Latinskou čtvrtí, až na konci naší cesty stálo známé muzeum Louvre. Všichni chtěli vidět slavný obraz Mona Lisa. I přes to, že obraz byl o něco menší, než jsme čekali, nikdo si nenechal ujít jeden z nejhezčích odkazů Leonarda da Vinciho. Když nastal večer, nikomu se nechtělo domů a naše smutné tváře se s lítostí otáčely na mizející Paříž, kterou snad ještě někdy v budoucnu navštívíme.
Na závěr chci ještě moc poděkovat CK-Nova, bez které by náš výlet nebyl možný, také naší průvodkyni p.ing.Vančurové, našim učitelkám p.uč.Rivolové a p.uč.Mikuličové, které s námi měly trpělivost a při každé vhodné příležitosti s námi žertovaly, a poslední, ale rozhodně ne menší díky také patří pánům řidičům p.Tondovi a p.Petrovi, kteří se nám vždy snažili ušetřit trochu té pěší cesty a pokaždé dbali na naši bezpečnost.
Všem patří poděkování za velmi vydařenou exkurzi.
Tereza Polláková, 2.C
Exkurze do Paříže
Dne 14. 4. 2013 v 16:00 započala výprava na západ Evropy, do Francie. Zúčastnily se jí třídy: 4.A, 2.C, 2.D a 2.E. Naše nadšení bylo veliké, to jsme ovšem netušili, jaká nás čeká dlouhá a pro některé bezesná noc.
Když jsme se v 8:00 ráno konečně vzbudili na okraji Paříže, některé ospalce okamžitě probudila zpráva, že až dojedeme na místo, náš autobus 9-10 hodin neuvidíme. Náš protest byl přehlušen začátkem vyprávění o první stavbě, kterou jsme měli navštívit, opatství St.Denis. Když nám byl vstup konečně povolen, všichni se rozesmáli, protože se chystal zkušební poplach (špatná zpráva pro ty, kteří zrovna navštěvovali WC). Vše jsme v pořádku přežili a vydali se na pařížské metro, kterým jsme se dostali pod kopec Montmartre. Cestou jsme dostali znovu podrobný výklad, ale získali jsme i hezké fotky, např. u známého kabaretu Moulin Rouge. Na úplném vrcholu na nás čekala bazilika Sacré Coeur, kde jsme dostali rozchod, který všichni využili k nakupování prvních, ale rozhodně ne posledních suvenýrů. Pod bazilikou byl nádherný plac plný lidí, kteří odpočívali při překrásném, slunečném dnu. My jsme samozřejmě dlouho pokušení neodolávali a s radostí si k nim přilehla i česká výprava. Při cestě zpět, si menší skupinka zajela jiným vlakem, než bylo v plánu. Naštěstí byla natolik duchapřítomná, včas vystoupila a nasedla opět na ten správný vlak. Nakonec se ještě na druhou skupinu čekalo. Večer nás učitelé rozdělili do pokojů a večer v 22:00 byla stanovená večerka. Kdo ji porušil, tvrdě na to doplatil.
Druhý den byl cíl cesty Versailles. Naštěstí jsme dorazili dostatečně brzy, protože jinak by nás fronta stojící na prohlídku zámku asi pohltila. Prošli jsme se i po krásných versailleských zahradách, které v nás zanechaly klidný dojem. Po prohlídce zámku i zahrad nás naše průvodkyně vedla na trhy, kde jsme dostali volno a mohli si koupit něco k obědu. Většina zvolila restauraci McDonald. Po opětovném shledání s paní průvodkyní a naším učitelským doprovodem, se šlo k autobusu, který nás odvezl zpět do Paříže, kde jsme měli navštívit část města nazývanou La Défense, plnou těch nejmodernějších budov 21.století. Samozřejmě kromě Eiffelovky v nás tato prohlídka zanechala ten největší dojem, neboť naší generaci je přeci jenom bližší moderní umění a nádherné výškové budovy.
Třetí den pro nás konečně paní průvodkyně nachystala cestu ke krásné Eiffelově věži, za kterou leží neméně hezčí Martova pole, kde se znovu objevila ta pravá francouzská siesta. K našemu velikému štěstí nás v tento den autobus měl vozit, takže jsme v krátké době navštívili Invalidovnu, kde odpočívá slavný Napoleon Bonaparte ve svých, jak nám bylo řečeno, 7 rakvích, Vítězný oblouk nebo třeba slavný bulvár Champs Elysees. Malou francouzskou siestu jsme si dali v Lucemburských zahradách, ve kterých bylo velice nesnadné najít místo k sezení. Krásný den jsme zakončili plavbou po řece Seině, která nám ukázala krásy Paříže pod rouškou jarní noci.
Poslední den byl opět den bez autobusu. I když jsme vyrazili brzo ráno, koloně způsobené nehodou jsme se nevyhnuli , a tudíž z nedostatku času jsme bohužel museli vypustit Sorbonnu a Pantheon. Abychom se vyhnuli zácpě a řidiči autobusu mohli odpočívat, znovu přišlo na řadu metro, tentokrát bez ztrát. Pomalým krokem nás paní průvodkyně vedla hezkými uličkami ke katedrále Notre Dame, která jakoby přímo vyprávěla příběh od Victora Huga, Chrám Matky Boží v Paříži (Zvoník u Matky Boží), poté jsme se propletli malebnou Latinskou čtvrtí, až na konci naší cesty stálo známé muzeum Louvre. Všichni chtěli vidět slavný obraz Mona Lisa. I přes to, že obraz byl o něco menší, než jsme čekali, nikdo si nenechal ujít jeden z nejhezčích odkazů Leonarda da Vinciho. Když nastal večer, nikomu se nechtělo domů a naše smutné tváře se s lítostí otáčely na mizející Paříž, kterou snad ještě někdy v budoucnu navštívíme.
Na závěr chci ještě moc poděkovat CK-Nova, bez které by náš výlet nebyl možný, také naší průvodkyni p.ing.Vančurové, našim učitelkám p.uč.Rivolové a p.uč.Mikuličové, které s námi měly trpělivost a při každé vhodné příležitosti s námi žertovaly, a poslední, ale rozhodně ne menší díky také patří pánům řidičům p.Tondovi a p.Petrovi, kteří se nám vždy snažili ušetřit trochu té pěší cesty a pokaždé dbali na naši bezpečnost.
Všem patří poděkování za velmi vydařenou exkurzi.
Tereza Polláková, 2.C