Poté, co jsme úspěšně zdolali kopec, na kterém Karlštejn stojí (poznámka: v obci pod Karlštejnem je zřejmě více restaurací než obyvatel) jsme sotva stihli popadnout dech a už jsme vyrazili na prohlídku hradu. Karlštejn je skutečným klenotem české architektury, jediná drobnost, která ten skvělý dojem lehce zkazila, byla paní průvodkyně. Zdálo se, že ji nezajímáme ani my, ani hrad.

Naším dalším cílem byl hrob T. G. Masaryka a jeho rodiny v Lánech. Bylo vidět, že na našeho prvního československého prezidenta lidé nezapomněli. U hrobu ležely čerstvé květiny a zapálené svíčky. A i my jsme jednu přidali. Paní profesorka Rivolová nám povyprávěla o osudech členů Masarykovy rodiny a pak už jsme zamířili do Prahy.

V Praze jsme dostali rozchod a o půl osmé už nás čekalo představení Babička v Divadle Ypsilon. Babičku napsal pro Divadlo Ypsilon Arnošt Goldflam a ve svém díle ji zachycuje ze tří úhlů: takovou, jak babičku viděla samotná Božena Němcová (značně zidealizovanou), takovou, jaká asi opravdu byla a takovou, jakou si ji představuje ,,Ypsilonka“. Všechny role byly geniálně obsazené (Lábus, Synková, Nový, Malkina …) a v hledišti se téměř neustále ozýval smích. Není divu, že jsme výkon celého souboru odměnili potleskem vstoje. Určitě si ho zasloužili. Jako už tradičně, velmi podařená exkurze.

Text a foto: Daniel Mareček, student 6.A