Dne 16.6.2016 jsme se ve druhé vyučovací hodině, ještě ne zcela probuzení po hodině první sešly společně třídy 2.C, 5.B a 7.A, abychom se něco dozvěděli, tentokráte z oblasti literatury o různých způsobech vdechování života literárním klasikám ať už podruhé,potřetí či po padesáté.Nelehkého úkolu alespoň trochu nám vtlouct něco užitečného do hlavy se zhostil docent Pedagogické fakulty MU v Brně pan Marek Lollok.
Jeho první větou byla otázka: Co je to literární dílo? Odpověď je velice jednoduchá. Člověk si nejprve musí odpovědět na tři otázky. Kdo tvoří? Co? A pro koho? Když si na tohle dokážeme odpovědět máme tu hotové umělecké dílo. Je také lepší být literárně vzdělaným, už jen proto, že pokud si prohlížíme např. obrazy v Národní galerii jsou většinou inspirované literárními díly a díky svým znalostem budeme schopni obrazy a pocity malířů lépe chápat.
Díla různých autorů jsou zpracovávána po staletí a to mnoha metodami např.: výpůjčkou,imitací,parodií či nejvíce uplatňovanou adaptací. Pro představu různých druhů zpracování jsme si prvně přečetli pasáž z Erbenovy Kytice, poté pustili ukázku filmové adaptace tohoto díla režisérem F.A.Brabcem a nakonec jsme si poslechli část z Dvořákovy opery inspirované jednou baladou z této sbírky.
Řekněme si popravdě, v dnešní době už lidé nečtou tolik jako před lety, kdy nebyly tolik vyspělé technologie či nebyly vůbec dostupné. Radši se podíváme na filmové zpracování ať už děl moderních autorů, dramat, komedií či děl k maturitě a při pozdější státní zkoušce se profesory snažíme co nejhorlivěji přesvědčit, že hrdina toho a toho románu na konci zemře, protože jsme to tak viděl ve filmu, ale skutečnost v knize může být ta, že vůbec nezemře, ale usadí se na Floridě, kde dožije se svou ženou, pěti dětmi, třemi bazény, dvaceti papoušky,…
Proto by podle slov p. Mgr. Marka Lolloka nemělo docházet k spojování a přirovnávání děl vycházející ze stejného pramene a měli bychom díla hodnotit jako jednotlivé subjekty umělecké tvorby. Na závěr můžu jen dodat, že všichni doufáme, že v řadách našich studentů a spolužáků se nachází alespoň pár velkých budoucích literátů, skladatelů či malířů, vždyť co je krásnější než sledovat, jak vám pod rukama kvete přenádherné dílo, rodí se něco nového a hvězdného.
Text: Tereza Vlková, 7.A
Dne 16.6.2016 jsme se ve druhé vyučovací hodině, ještě ne zcela probuzení po hodině první sešly společně třídy 2.C, 5.B a 7.A, abychom se něco dozvěděli, tentokráte z oblasti literatury o různých způsobech vdechování života literárním klasikám ať už podruhé,potřetí či po padesáté.Nelehkého úkolu alespoň trochu nám vtlouct něco užitečného do hlavy se zhostil docent Pedagogické fakulty MU v Brně pan Marek Lollok.
Jeho první větou byla otázka: Co je to literární dílo? Odpověď je velice jednoduchá. Člověk si nejprve musí odpovědět na tři otázky. Kdo tvoří? Co? A pro koho? Když si na tohle dokážeme odpovědět máme tu hotové umělecké dílo. Je také lepší být literárně vzdělaným, už jen proto, že pokud si prohlížíme např. obrazy v Národní galerii jsou většinou inspirované literárními díly a díky svým znalostem budeme schopni obrazy a pocity malířů lépe chápat.
Díla různých autorů jsou zpracovávána po staletí a to mnoha metodami např.: výpůjčkou,imitací,parodií či nejvíce uplatňovanou adaptací. Pro představu různých druhů zpracování jsme si prvně přečetli pasáž z Erbenovy Kytice, poté pustili ukázku filmové adaptace tohoto díla režisérem F.A.Brabcem a nakonec jsme si poslechli část z Dvořákovy opery inspirované jednou baladou z této sbírky.
Řekněme si popravdě, v dnešní době už lidé nečtou tolik jako před lety, kdy nebyly tolik vyspělé technologie či nebyly vůbec dostupné. Radši se podíváme na filmové zpracování ať už děl moderních autorů, dramat, komedií či děl k maturitě a při pozdější státní zkoušce se profesory snažíme co nejhorlivěji přesvědčit, že hrdina toho a toho románu na konci zemře, protože jsme to tak viděl ve filmu, ale skutečnost v knize může být ta, že vůbec nezemře, ale usadí se na Floridě, kde dožije se svou ženou, pěti dětmi, třemi bazény, dvaceti papoušky,…
Proto by podle slov p. Mgr. Marka Lolloka nemělo docházet k spojování a přirovnávání děl vycházející ze stejného pramene a měli bychom díla hodnotit jako jednotlivé subjekty umělecké tvorby. Na závěr můžu jen dodat, že všichni doufáme, že v řadách našich studentů a spolužáků se nachází alespoň pár velkých budoucích literátů, skladatelů či malířů, vždyť co je krásnější než sledovat, jak vám pod rukama kvete přenádherné dílo, rodí se něco nového a hvězdného.
Text: Tereza Vlková, 7.A