Poslední týden školního roku jsem se domluvil se studenty, že podnikneme společnou akci někde v přírodě. Využili jsme pro to krásné místo na jihu Moravy v okolí Pavlovských vrchů. Když jsme tuto exkurzi dávali dohromady, nadchlo mě, že i dnešní studenti (holky i kluci) jsou ochotni domluvit se, vzít si stany, spacáky a karimatky, tahat se s krosnou a ještě hromadou dalších věci, jet vlakem, místními autobusy a na místo dojdou pěkně po svých. Možná, že ještě netušili, co je všechno čeká :-). Každopádně na tuto dobrodužnou výpravu vyrazilo 23 studenů z 2.C.
První den nás čekal přechod Pavlovských vrchů a zdolání jejich nejvyššího vrcholu Děvína (550 m n.m). Cestou jsme pozorovali zdejší faunu a flóru a kochali se krásnými výhledy. A protože nám počasí přálo a bylo hodně teplo, dost jsme se zapotili, než jsme dorazili do cíle. Poté co jsme se utábořili v kempu, jsme stavěli stany, což byla rovněž dobrá teambuildingová aktivita a pro mnohé i velký zážitek. Některé stany vypadaly, že se brzy zřítí, jiné se nedařilo postavit, zbytek osazenstva rezignoval a rozhodl se spát pod širákem. Jako odměna za výšlap nás čekalo příjemné zchlazení v aquaparku v Pasohlávkách, kde jsme rovněž stanovali. Večer jsme si udělali malý táborák a zazpívali nějaké ty táborové písničky a pak už hajdy na kutě.
Další den začal v sedm hodin budíčkem a po něm proběhla dobrovolná rozcvička, které se zúčastnila pouze děvčata. Závěr rozcvičky končil ve vodě a odběhem zpět do tábora. Následovalo rychle balení a pak odjezd autobusem do Mikulova, kde nás čekal vzdělávací program, který si pro nás připravil pan Ing. Roman Figura z Domu přírody Pálavy. Měl pro nás nachystané nejrůznější sítě a lapače na hmyz, který jsme poté chytali a pomocí aplikace poznávali. Největší úlovek měl patrně Matěj, který nejprve na návnadu vylákal mravkolva a poté jej chytil do zkumavky. V závěru už nás čekala jen zmrzlina v Mikulově a pak jsme jeli vlakem zpět domů. Chtěl bych zde poděkovat třídě, že celou dobu byli skvělí, zodpovědní a nenastal zde žádný problém a také kolegovi Robertu Procházkovi, který i přes své zdravotní omezení bez jediného zaváhání hned na tuto akci kývnul a zdárně ji také s námi absolvoval!
Martin Přehnal
Poslední týden školního roku jsem se domluvil se studenty, že podnikneme společnou akci někde v přírodě. Využili jsme pro to krásné místo na jihu Moravy v okolí Pavlovských vrchů. Když jsme tuto exkurzi dávali dohromady, nadchlo mě, že i dnešní studenti (holky i kluci) jsou ochotni domluvit se, vzít si stany, spacáky a karimatky, tahat se s krosnou a ještě hromadou dalších věci, jet vlakem, místními autobusy a na místo dojdou pěkně po svých. Možná, že ještě netušili, co je všechno čeká :-). Každopádně na tuto dobrodužnou výpravu vyrazilo 23 studenů z 2.C.
První den nás čekal přechod Pavlovských vrchů a zdolání jejich nejvyššího vrcholu Děvína (550 m n.m). Cestou jsme pozorovali zdejší faunu a flóru a kochali se krásnými výhledy. A protože nám počasí přálo a bylo hodně teplo, dost jsme se zapotili, než jsme dorazili do cíle. Poté co jsme se utábořili v kempu, jsme stavěli stany, což byla rovněž dobrá teambuildingová aktivita a pro mnohé i velký zážitek. Některé stany vypadaly, že se brzy zřítí, jiné se nedařilo postavit, zbytek osazenstva rezignoval a rozhodl se spát pod širákem. Jako odměna za výšlap nás čekalo příjemné zchlazení v aquaparku v Pasohlávkách, kde jsme rovněž stanovali. Večer jsme si udělali malý táborák a zazpívali nějaké ty táborové písničky a pak už hajdy na kutě.
Další den začal v sedm hodin budíčkem a po něm proběhla dobrovolná rozcvička, které se zúčastnila pouze děvčata. Závěr rozcvičky končil ve vodě a odběhem zpět do tábora. Následovalo rychle balení a pak odjezd autobusem do Mikulova, kde nás čekal vzdělávací program, který si pro nás připravil pan Ing. Roman Figura z Domu přírody Pálavy. Měl pro nás nachystané nejrůznější sítě a lapače na hmyz, který jsme poté chytali a pomocí aplikace poznávali. Největší úlovek měl patrně Matěj, který nejprve na návnadu vylákal mravkolva a poté jej chytil do zkumavky. V závěru už nás čekala jen zmrzlina v Mikulově a pak jsme jeli vlakem zpět domů. Chtěl bych zde poděkovat třídě, že celou dobu byli skvělí, zodpovědní a nenastal zde žádný problém a také kolegovi Robertu Procházkovi, který i přes své zdravotní omezení bez jediného zaváhání hned na tuto akci kývnul a zdárně ji také s námi absolvoval!
Martin Přehnal
