Ve středu před Velikonocemi jsme se s chemickým seminářem a p. uč. Jírovcovou na půdě Masarykovy univerzity zúčastnili přednášky na téma “Jak funguje rakovina”. Milí prezentující nám jednoduše a přehledně představili rakovinu jednak z medicínského úhlu pohledu, kdy nás zahrnuli různými statistickými údaji a pojmy jako incidence, mortalita, prevalence či prevence, ale zároveň nám osvětlili molekulární mechanismy jejího vzniku a popsali typické vlastnosti nádorových buněk, tedy vlastnosti, díky nimž je rakovina pro lidský organismus takovou hrozbou. Teoretická část programu byla proložena i praktickým pokusem, při kterém jsme zjišťovali, za jaký čas se dokáže zdvojit populace kvasinek před a po přidání živného média, čímž jsme vlastně simulovali rozvoj nádoru před a po transformaci zdravé buňky v rakovinnou. V závěru jsme dostali za úkol k sobě přiřadit oddělené páry homologních chromozomů, protože genetická informace je to, kde rakovina končí i začíná. Myslím, že celá akce byla moc vydařená, přednášející nám vytrvale odpovídali na zákeřné otázky a za velmi omezený čas nám dokázali nastínit možnosti laboratorního bádání.
Andrea Růžičková (7.A)
Ve středu 5. dubna jsme se se seminářem z chemie pod vedením paní učitelky Jírovcové vydali prožít odpoledne v laboratořích Bioskopu Masarykovy univerzity v Brně s programem ,,Jak funguje rakovina”. Získali jsme zde od lektorů kurzu teoretické znalosti ohledně rakoviny a termínů s ní spojených, způsobů, jak jí předcházet, druhů, které se u pacientů nalézají nejčastěji a také o možnostech léčby. Zašli jsme i hlouběji až k rakovinné buňce a snažili se pochopit její chování a vlastnosti. Prakticky jsme si pak vyzkoušeli spočítat tzv. doubling time (dobu, za kterou dojde ke zdvojení buněk) u kvasinek a také přiřazovat k sobě jednotlivé chromatidy všech lidských chromozomů. Měli jsme možnost prohlédnout si obarvené chromozomy v mikroskopech. Po skončení programu jsme se v podvečer vraceli zpět do Znojma obohaceni o užitečné informace o jedné z nejvíce zkoumaných chorob současnosti. Program byl velmi zajímavý a jsem rád, že jsem se jej mohl zúčastnit
Petr Vlček 7.A
Vždy jsem si říkala, jak taková rakovina asi vzniká, a přestože jsem nějakou představu o vzniku rakoviny měla, v Bioskopu nám vše jednoduše a přehledně vysvětlili. Ukázali nám, že rakovina je tu s námi mnohem déle, než se může zdát, a vysvětlili, jaké faktory k vzniku rakoviny přispívají, co se děje s buňkami v našem těle, když se vytvoří rakovinná buňka, a jak se vůbec vytvoří. Celá exkurze byla velice poučná i s praktickou částí, kdy nám umožnili pracovat v laboratořích, kde jsme pozorovali zvýšené dělení kvasinek, protože je to podobný princip jako u dělení rakovinných buněk. Skvělá zkušenost.
Tereza Hrstková (3. D)
Bioskop byl velmi přínosným zážitkem, kdy jsme se dozvěděli, jak vlastně funguje rakovina. Pracovali jsme i s mikroskopem a pozorovali buňky kvasinek, přidávali jsme k nim cukr a vkládali do inkubátoru, poté jsme pozorovali zvýšené dělení, které je podobné jako u nádorové buňky. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací a dokonce mě to nabudilo ke studiu medicíny.
Hana Bulínová (3. E)
Ve středu před Velikonocemi jsme se s chemickým seminářem a p. uč. Jírovcovou na půdě Masarykovy univerzity zúčastnili přednášky na téma “Jak funguje rakovina”. Milí prezentující nám jednoduše a přehledně představili rakovinu jednak z medicínského úhlu pohledu, kdy nás zahrnuli různými statistickými údaji a pojmy jako incidence, mortalita, prevalence či prevence, ale zároveň nám osvětlili molekulární mechanismy jejího vzniku a popsali typické vlastnosti nádorových buněk, tedy vlastnosti, díky nimž je rakovina pro lidský organismus takovou hrozbou. Teoretická část programu byla proložena i praktickým pokusem, při kterém jsme zjišťovali, za jaký čas se dokáže zdvojit populace kvasinek před a po přidání živného média, čímž jsme vlastně simulovali rozvoj nádoru před a po transformaci zdravé buňky v rakovinnou. V závěru jsme dostali za úkol k sobě přiřadit oddělené páry homologních chromozomů, protože genetická informace je to, kde rakovina končí i začíná. Myslím, že celá akce byla moc vydařená, přednášející nám vytrvale odpovídali na zákeřné otázky a za velmi omezený čas nám dokázali nastínit možnosti laboratorního bádání.
Andrea Růžičková (7.A)
Ve středu 5. dubna jsme se se seminářem z chemie pod vedením paní učitelky Jírovcové vydali prožít odpoledne v laboratořích Bioskopu Masarykovy univerzity v Brně s programem ,,Jak funguje rakovina”. Získali jsme zde od lektorů kurzu teoretické znalosti ohledně rakoviny a termínů s ní spojených, způsobů, jak jí předcházet, druhů, které se u pacientů nalézají nejčastěji a také o možnostech léčby. Zašli jsme i hlouběji až k rakovinné buňce a snažili se pochopit její chování a vlastnosti. Prakticky jsme si pak vyzkoušeli spočítat tzv. doubling time (dobu, za kterou dojde ke zdvojení buněk) u kvasinek a také přiřazovat k sobě jednotlivé chromatidy všech lidských chromozomů. Měli jsme možnost prohlédnout si obarvené chromozomy v mikroskopech. Po skončení programu jsme se v podvečer vraceli zpět do Znojma obohaceni o užitečné informace o jedné z nejvíce zkoumaných chorob současnosti. Program byl velmi zajímavý a jsem rád, že jsem se jej mohl zúčastnit
Petr Vlček 7.A
Vždy jsem si říkala, jak taková rakovina asi vzniká, a přestože jsem nějakou představu o vzniku rakoviny měla, v Bioskopu nám vše jednoduše a přehledně vysvětlili. Ukázali nám, že rakovina je tu s námi mnohem déle, než se může zdát, a vysvětlili, jaké faktory k vzniku rakoviny přispívají, co se děje s buňkami v našem těle, když se vytvoří rakovinná buňka, a jak se vůbec vytvoří. Celá exkurze byla velice poučná i s praktickou částí, kdy nám umožnili pracovat v laboratořích, kde jsme pozorovali zvýšené dělení kvasinek, protože je to podobný princip jako u dělení rakovinných buněk. Skvělá zkušenost.
Tereza Hrstková (3. D)
Bioskop byl velmi přínosným zážitkem, kdy jsme se dozvěděli, jak vlastně funguje rakovina. Pracovali jsme i s mikroskopem a pozorovali buňky kvasinek, přidávali jsme k nim cukr a vkládali do inkubátoru, poté jsme pozorovali zvýšené dělení, které je podobné jako u nádorové buňky. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací a dokonce mě to nabudilo ke studiu medicíny.
Hana Bulínová (3. E)