03
červen
2008
Drahomíra
Denerová
13012 x
0 x
Návštěva z Holandska
Tento rok do naší školy znovu zavítali studenti z Holandska ze země tulipánů, mlýnů a coffee shopů. Výměny se zúčastnila 3.B, 5.A a 1.D.
Po dopisování a plánování konečně nastal den D, sobota 12.dubna. Sraz jsme měli před školou v pozdním večeru, kde jsme čekali na naše nové přátele. Když konečně dorazil autobus a Holanďané se z něho vyrvali ven, nastaly rozpaky. My Češi jsme stáli v jedné řadě u školy, pak dlouho nic, jen prázdné místo a asi o deset metrů dál stáli zase vyrovnaní Holanďané. Takhle jsme stáli a koukali na sebe několik minut. Kdyby šel někdo okolo, tak si klidně mohl myslet, že jsme dvě bojující armády. Když jsme konečně překonali náš stud, vydali jsme se do davu najít si svého holandského přítele. Popravdě to byl pěkný zmatek. Až se konečně všichni shledali, odjeli někteří domů, jiní k našemu spolužákovi na penzion. Všichni jsme očekávali, že Holanďané budou po cestě unavení, ale to oni ne a hned chtěli jít někam tancovat. A co nám zbývalo? Nic jiného než je vzít do víru tance a písní.
Druhý den nás čekala prohlídka města, seznamování s ostatními a seznamovací hry. Ty byly velmi vtipné a myslím, že se spoustě lidem líbily. Připravoval je pro nás pan profesor Ludvík. Jeden úkol byl celkem zajímavý a to takový, že jsme v Gránicích museli udělat co nejdelší lano z našeho vlastního oblečení. Tato hra se asi nejvíce líbila klukům, protože kolem sebe měli spoustu krásných dívek ve spodním prádle.
V pondělí jeli Holanďané do Vídně, a tak jsme se bohužel museli ve škole učit.
A v úterý ráno jsme se všichni společně vydali na Macochu. Tam jsme strávili většinu dne. V jeskyních jsme se projížděli na lodičkách a naštěstí nikdo z nás do té ledové vody nespadl. Byla ale škoda, že pak začalo pršet, takže nám všichni aktivní Holanďané, kteří chtěli jít pěšky nahoru k propasti, zmokli. Ale hlavní bylo, že my jsme měli nohy v suchu. Po návratu jsme s nimi museli jít domů, aby se mohli převléknout. Pak nás totiž čekala výborná večeře v Althanském paláci a diskotéka v Dejavu.
Těchto pár dní bylo výborným oživením školního roku. A už se moc těšíme, až my se vydáme na návštěvu do "Holandu".
Vypracovali: Helena Hortová, Jan Procházka, 3.B
Po dopisování a plánování konečně nastal den D, sobota 12.dubna. Sraz jsme měli před školou v pozdním večeru, kde jsme čekali na naše nové přátele. Když konečně dorazil autobus a Holanďané se z něho vyrvali ven, nastaly rozpaky. My Češi jsme stáli v jedné řadě u školy, pak dlouho nic, jen prázdné místo a asi o deset metrů dál stáli zase vyrovnaní Holanďané. Takhle jsme stáli a koukali na sebe několik minut. Kdyby šel někdo okolo, tak si klidně mohl myslet, že jsme dvě bojující armády. Když jsme konečně překonali náš stud, vydali jsme se do davu najít si svého holandského přítele. Popravdě to byl pěkný zmatek. Až se konečně všichni shledali, odjeli někteří domů, jiní k našemu spolužákovi na penzion. Všichni jsme očekávali, že Holanďané budou po cestě unavení, ale to oni ne a hned chtěli jít někam tancovat. A co nám zbývalo? Nic jiného než je vzít do víru tance a písní.
Druhý den nás čekala prohlídka města, seznamování s ostatními a seznamovací hry. Ty byly velmi vtipné a myslím, že se spoustě lidem líbily. Připravoval je pro nás pan profesor Ludvík. Jeden úkol byl celkem zajímavý a to takový, že jsme v Gránicích museli udělat co nejdelší lano z našeho vlastního oblečení. Tato hra se asi nejvíce líbila klukům, protože kolem sebe měli spoustu krásných dívek ve spodním prádle.
V pondělí jeli Holanďané do Vídně, a tak jsme se bohužel museli ve škole učit.
A v úterý ráno jsme se všichni společně vydali na Macochu. Tam jsme strávili většinu dne. V jeskyních jsme se projížděli na lodičkách a naštěstí nikdo z nás do té ledové vody nespadl. Byla ale škoda, že pak začalo pršet, takže nám všichni aktivní Holanďané, kteří chtěli jít pěšky nahoru k propasti, zmokli. Ale hlavní bylo, že my jsme měli nohy v suchu. Po návratu jsme s nimi museli jít domů, aby se mohli převléknout. Pak nás totiž čekala výborná večeře v Althanském paláci a diskotéka v Dejavu.
Těchto pár dní bylo výborným oživením školního roku. A už se moc těšíme, až my se vydáme na návštěvu do "Holandu".
Vypracovali: Helena Hortová, Jan Procházka, 3.B
03.06.
Návštěva z Holandska
Tento rok do naší školy znovu zavítali studenti z Holandska ze země tulipánů, mlýnů a coffee shopů. Výměny se zúčastnila 3.B, 5.A a 1.D.
Po dopisování a plánování konečně nastal den D, sobota 12.dubna. Sraz jsme měli před školou v pozdním večeru, kde jsme čekali na naše nové přátele. Když konečně dorazil autobus a Holanďané se z něho vyrvali ven, nastaly rozpaky. My Češi jsme stáli v jedné řadě u školy, pak dlouho nic, jen prázdné místo a asi o deset metrů dál stáli zase vyrovnaní Holanďané. Takhle jsme stáli a koukali na sebe několik minut. Kdyby šel někdo okolo, tak si klidně mohl myslet, že jsme dvě bojující armády. Když jsme konečně překonali náš stud, vydali jsme se do davu najít si svého holandského přítele. Popravdě to byl pěkný zmatek. Až se konečně všichni shledali, odjeli někteří domů, jiní k našemu spolužákovi na penzion. Všichni jsme očekávali, že Holanďané budou po cestě unavení, ale to oni ne a hned chtěli jít někam tancovat. A co nám zbývalo? Nic jiného než je vzít do víru tance a písní.
Druhý den nás čekala prohlídka města, seznamování s ostatními a seznamovací hry. Ty byly velmi vtipné a myslím, že se spoustě lidem líbily. Připravoval je pro nás pan profesor Ludvík. Jeden úkol byl celkem zajímavý a to takový, že jsme v Gránicích museli udělat co nejdelší lano z našeho vlastního oblečení. Tato hra se asi nejvíce líbila klukům, protože kolem sebe měli spoustu krásných dívek ve spodním prádle.
V pondělí jeli Holanďané do Vídně, a tak jsme se bohužel museli ve škole učit.
A v úterý ráno jsme se všichni společně vydali na Macochu. Tam jsme strávili většinu dne. V jeskyních jsme se projížděli na lodičkách a naštěstí nikdo z nás do té ledové vody nespadl. Byla ale škoda, že pak začalo pršet, takže nám všichni aktivní Holanďané, kteří chtěli jít pěšky nahoru k propasti, zmokli. Ale hlavní bylo, že my jsme měli nohy v suchu. Po návratu jsme s nimi museli jít domů, aby se mohli převléknout. Pak nás totiž čekala výborná večeře v Althanském paláci a diskotéka v Dejavu.
Těchto pár dní bylo výborným oživením školního roku. A už se moc těšíme, až my se vydáme na návštěvu do "Holandu".
Vypracovali: Helena Hortová, Jan Procházka, 3.B
Po dopisování a plánování konečně nastal den D, sobota 12.dubna. Sraz jsme měli před školou v pozdním večeru, kde jsme čekali na naše nové přátele. Když konečně dorazil autobus a Holanďané se z něho vyrvali ven, nastaly rozpaky. My Češi jsme stáli v jedné řadě u školy, pak dlouho nic, jen prázdné místo a asi o deset metrů dál stáli zase vyrovnaní Holanďané. Takhle jsme stáli a koukali na sebe několik minut. Kdyby šel někdo okolo, tak si klidně mohl myslet, že jsme dvě bojující armády. Když jsme konečně překonali náš stud, vydali jsme se do davu najít si svého holandského přítele. Popravdě to byl pěkný zmatek. Až se konečně všichni shledali, odjeli někteří domů, jiní k našemu spolužákovi na penzion. Všichni jsme očekávali, že Holanďané budou po cestě unavení, ale to oni ne a hned chtěli jít někam tancovat. A co nám zbývalo? Nic jiného než je vzít do víru tance a písní.
Druhý den nás čekala prohlídka města, seznamování s ostatními a seznamovací hry. Ty byly velmi vtipné a myslím, že se spoustě lidem líbily. Připravoval je pro nás pan profesor Ludvík. Jeden úkol byl celkem zajímavý a to takový, že jsme v Gránicích museli udělat co nejdelší lano z našeho vlastního oblečení. Tato hra se asi nejvíce líbila klukům, protože kolem sebe měli spoustu krásných dívek ve spodním prádle.
V pondělí jeli Holanďané do Vídně, a tak jsme se bohužel museli ve škole učit.
A v úterý ráno jsme se všichni společně vydali na Macochu. Tam jsme strávili většinu dne. V jeskyních jsme se projížděli na lodičkách a naštěstí nikdo z nás do té ledové vody nespadl. Byla ale škoda, že pak začalo pršet, takže nám všichni aktivní Holanďané, kteří chtěli jít pěšky nahoru k propasti, zmokli. Ale hlavní bylo, že my jsme měli nohy v suchu. Po návratu jsme s nimi museli jít domů, aby se mohli převléknout. Pak nás totiž čekala výborná večeře v Althanském paláci a diskotéka v Dejavu.
Těchto pár dní bylo výborným oživením školního roku. A už se moc těšíme, až my se vydáme na návštěvu do "Holandu".
Vypracovali: Helena Hortová, Jan Procházka, 3.B