Ráno 13. 11. jsme se na nádraží sešli v 8:30 a již za půl hodinky jsme seděli ve vlaku, který mířil jediným směrem - Vídeň. Po příjezdu na místo nás před prohlídkou památek nezastavilo ani deštivé počasí, vždyť přeci nejsme z cukru! Při procházce historickým centrem Vídně jsme měli možnost projít si vánoční trhy u Stefansdomu, prohlédnout si zmíněnou katedrálu, navštívit autentickou kavárnu nabízející originální Sacher dort či se jednoduše procházet zdobenými ulicemi Vídně. Poté jsme se přesunuli do přírodovědného muzea, kde jsme si mohli prohlédnout všelijaké exponáty od sbírky minerálů až po expozici kočkovitých šelem. Obohaceni novými znalostmi jsme se vydali na vánoční trhy u městské radnice. Barvami hrající suvenýry a neomezená nabídka tradičního jídla, to bylo něco pro nás. Již bez hladu (a bez peněz) jsme se vydali na zpáteční cestu na nádraží. Cestou jsme minuli další památky, udělali si přestávku na teplý svařák a trdelník a během chvíle jsme byli zpátky, kde jsme začali, tedy na vlakovém nádraží ve Vídni. Zpátky do Znojma jsme jeli sice značně znavení, ale naplněni jedinečnou vánoční náladou, kterou bychom jinde nenašli.
Text: Adéla Kubíková, Markéta Kršáková, 2.E
Ráno 13. 11. jsme se na nádraží sešli v 8:30 a již za půl hodinky jsme seděli ve vlaku, který mířil jediným směrem - Vídeň. Po příjezdu na místo nás před prohlídkou památek nezastavilo ani deštivé počasí, vždyť přeci nejsme z cukru! Při procházce historickým centrem Vídně jsme měli možnost projít si vánoční trhy u Stefansdomu, prohlédnout si zmíněnou katedrálu, navštívit autentickou kavárnu nabízející originální Sacher dort či se jednoduše procházet zdobenými ulicemi Vídně. Poté jsme se přesunuli do přírodovědného muzea, kde jsme si mohli prohlédnout všelijaké exponáty od sbírky minerálů až po expozici kočkovitých šelem. Obohaceni novými znalostmi jsme se vydali na vánoční trhy u městské radnice. Barvami hrající suvenýry a neomezená nabídka tradičního jídla, to bylo něco pro nás. Již bez hladu (a bez peněz) jsme se vydali na zpáteční cestu na nádraží. Cestou jsme minuli další památky, udělali si přestávku na teplý svařák a trdelník a během chvíle jsme byli zpátky, kde jsme začali, tedy na vlakovém nádraží ve Vídni. Zpátky do Znojma jsme jeli sice značně znavení, ale naplněni jedinečnou vánoční náladou, kterou bychom jinde nenašli.
Text: Adéla Kubíková, Markéta Kršáková, 2.E