02
listopad
2006
Drahomíra
Denerová
15168 x
0 x
Sportovní kurz Řecko
P?ipadla na m? úloha, abych dala sv?tu v?d?t, jak místní gympláci tráví sportovní kurz, sedám tedy za po?íta? a cestuji na chvíli zpátky do minulosti…
Vzpomínám, že když jsem tenkrát to poslední srpnové úterý docela vyzmrzaná nasedala do autobusu, hodn? jsem se t?šila na sluní?ko, které nás m?lo v míst? našeho cíle zah?át, no a ur?it? jsem v tom nebyla sama.
Všichni asi rázem p?estali p?emýšlet, jestli v?bec pojedeme (zhruba týden p?ed plánovaným odjezdem lehla ?ást našeho poloostrova Kassandry popelem), chvíli jsme mysleli na všechny milé, které jsme tu zanechali a potom jsme se už naprosto poddali r?žové skute?nosti, že si spole?n? se svými kamarády o týden prodlužujeme prázdniny.
Cesta p?íjemn? ubíhala, jen ob?as nás ze zábavy vytrhla n?jaká ta pasová kontrola, ale p?ežili jsme to.
Druhý den ráno, chvíli po probuzení, se p?ed námi otev?elo bílé m?sto Solu? a my poprvé uvid?li lesknoucí se hladinu mo?e….do cílové stanice Polichrono to už potom bylo co by dup. Všichni jsme naházeli svoje zavazadla co nejrychleji na pokoje a hurá otestovat ?is?ou?ké, blankytn? modré Egejské mo?e, jež nezklamalo – slané bylo, mokré až na dno taky a teplota dokonalá…
M?ste?ko plné rozmanitých obch?dk?, kde seženete jak tradi?ní, tak kosmopolitn? osv?d?ené výrobky, kaváren a restaurací se všudyp?ítomnými, velmi p?átelskými, jazykov? vybavenými ?eky, takže ani komunikace nám nebyla p?ekážkou – jsme p?ece „z toho r?žovýho“ :-).
Naše každodenní aktivity nám mohlo zpest?it n?kolik fakultativních výlet?, jako nap?íklad celodenní plavba lodí, cesta za mystikou Meteory, nákupní hore?ka v Soluni nebo ve?írek v ?eckém stylu, takže si každý mohl vybrat podle svého gusta.
P?íliv se st?ídal s odlivem, síla M?síce v úpl?ku pomalu polevovala, a tak se i hodinu za hodinou krut?, snad až neuv??iteln? blížil odjezd zp?t do milované vlasti. Plni dojm?, ?áste?n? smutní, protože náš pobyt v tomto ráji je už u konce, možná snad i s myšlenkou, že na tom ?ecku n?co bude, jsme v sobotu 9. zá?í, už docela vy?erpaní z v??ného žáru jižanského Slunce, nasedali zp?t do busu, abychom byli následujícího dne v?ele p?ivítáni doma.
Nastal ?as vzpomínek, t?íd?ní rozli?ných suvenýr?, návratu zp?t do reality a každodenní školní rutiny…..ale jedno p?eci jen musím ?íct: Doma je doma :-)
Text: Petra Doležalová
Foto: Radek Filip
Vzpomínám, že když jsem tenkrát to poslední srpnové úterý docela vyzmrzaná nasedala do autobusu, hodn? jsem se t?šila na sluní?ko, které nás m?lo v míst? našeho cíle zah?át, no a ur?it? jsem v tom nebyla sama.
Všichni asi rázem p?estali p?emýšlet, jestli v?bec pojedeme (zhruba týden p?ed plánovaným odjezdem lehla ?ást našeho poloostrova Kassandry popelem), chvíli jsme mysleli na všechny milé, které jsme tu zanechali a potom jsme se už naprosto poddali r?žové skute?nosti, že si spole?n? se svými kamarády o týden prodlužujeme prázdniny.
Cesta p?íjemn? ubíhala, jen ob?as nás ze zábavy vytrhla n?jaká ta pasová kontrola, ale p?ežili jsme to.
Druhý den ráno, chvíli po probuzení, se p?ed námi otev?elo bílé m?sto Solu? a my poprvé uvid?li lesknoucí se hladinu mo?e….do cílové stanice Polichrono to už potom bylo co by dup. Všichni jsme naházeli svoje zavazadla co nejrychleji na pokoje a hurá otestovat ?is?ou?ké, blankytn? modré Egejské mo?e, jež nezklamalo – slané bylo, mokré až na dno taky a teplota dokonalá…
M?ste?ko plné rozmanitých obch?dk?, kde seženete jak tradi?ní, tak kosmopolitn? osv?d?ené výrobky, kaváren a restaurací se všudyp?ítomnými, velmi p?átelskými, jazykov? vybavenými ?eky, takže ani komunikace nám nebyla p?ekážkou – jsme p?ece „z toho r?žovýho“ :-).
Naše každodenní aktivity nám mohlo zpest?it n?kolik fakultativních výlet?, jako nap?íklad celodenní plavba lodí, cesta za mystikou Meteory, nákupní hore?ka v Soluni nebo ve?írek v ?eckém stylu, takže si každý mohl vybrat podle svého gusta.
P?íliv se st?ídal s odlivem, síla M?síce v úpl?ku pomalu polevovala, a tak se i hodinu za hodinou krut?, snad až neuv??iteln? blížil odjezd zp?t do milované vlasti. Plni dojm?, ?áste?n? smutní, protože náš pobyt v tomto ráji je už u konce, možná snad i s myšlenkou, že na tom ?ecku n?co bude, jsme v sobotu 9. zá?í, už docela vy?erpaní z v??ného žáru jižanského Slunce, nasedali zp?t do busu, abychom byli následujícího dne v?ele p?ivítáni doma.
Nastal ?as vzpomínek, t?íd?ní rozli?ných suvenýr?, návratu zp?t do reality a každodenní školní rutiny…..ale jedno p?eci jen musím ?íct: Doma je doma :-)
Text: Petra Doležalová
Foto: Radek Filip
02.11.
Sportovní kurz Řecko
P?ipadla na m? úloha, abych dala sv?tu v?d?t, jak místní gympláci tráví sportovní kurz, sedám tedy za po?íta? a cestuji na chvíli zpátky do minulosti…
Vzpomínám, že když jsem tenkrát to poslední srpnové úterý docela vyzmrzaná nasedala do autobusu, hodn? jsem se t?šila na sluní?ko, které nás m?lo v míst? našeho cíle zah?át, no a ur?it? jsem v tom nebyla sama.
Všichni asi rázem p?estali p?emýšlet, jestli v?bec pojedeme (zhruba týden p?ed plánovaným odjezdem lehla ?ást našeho poloostrova Kassandry popelem), chvíli jsme mysleli na všechny milé, které jsme tu zanechali a potom jsme se už naprosto poddali r?žové skute?nosti, že si spole?n? se svými kamarády o týden prodlužujeme prázdniny.
Cesta p?íjemn? ubíhala, jen ob?as nás ze zábavy vytrhla n?jaká ta pasová kontrola, ale p?ežili jsme to.
Druhý den ráno, chvíli po probuzení, se p?ed námi otev?elo bílé m?sto Solu? a my poprvé uvid?li lesknoucí se hladinu mo?e….do cílové stanice Polichrono to už potom bylo co by dup. Všichni jsme naházeli svoje zavazadla co nejrychleji na pokoje a hurá otestovat ?is?ou?ké, blankytn? modré Egejské mo?e, jež nezklamalo – slané bylo, mokré až na dno taky a teplota dokonalá…
M?ste?ko plné rozmanitých obch?dk?, kde seženete jak tradi?ní, tak kosmopolitn? osv?d?ené výrobky, kaváren a restaurací se všudyp?ítomnými, velmi p?átelskými, jazykov? vybavenými ?eky, takže ani komunikace nám nebyla p?ekážkou – jsme p?ece „z toho r?žovýho“ :-).
Naše každodenní aktivity nám mohlo zpest?it n?kolik fakultativních výlet?, jako nap?íklad celodenní plavba lodí, cesta za mystikou Meteory, nákupní hore?ka v Soluni nebo ve?írek v ?eckém stylu, takže si každý mohl vybrat podle svého gusta.
P?íliv se st?ídal s odlivem, síla M?síce v úpl?ku pomalu polevovala, a tak se i hodinu za hodinou krut?, snad až neuv??iteln? blížil odjezd zp?t do milované vlasti. Plni dojm?, ?áste?n? smutní, protože náš pobyt v tomto ráji je už u konce, možná snad i s myšlenkou, že na tom ?ecku n?co bude, jsme v sobotu 9. zá?í, už docela vy?erpaní z v??ného žáru jižanského Slunce, nasedali zp?t do busu, abychom byli následujícího dne v?ele p?ivítáni doma.
Nastal ?as vzpomínek, t?íd?ní rozli?ných suvenýr?, návratu zp?t do reality a každodenní školní rutiny…..ale jedno p?eci jen musím ?íct: Doma je doma :-)
Text: Petra Doležalová
Foto: Radek Filip
Vzpomínám, že když jsem tenkrát to poslední srpnové úterý docela vyzmrzaná nasedala do autobusu, hodn? jsem se t?šila na sluní?ko, které nás m?lo v míst? našeho cíle zah?át, no a ur?it? jsem v tom nebyla sama.
Všichni asi rázem p?estali p?emýšlet, jestli v?bec pojedeme (zhruba týden p?ed plánovaným odjezdem lehla ?ást našeho poloostrova Kassandry popelem), chvíli jsme mysleli na všechny milé, které jsme tu zanechali a potom jsme se už naprosto poddali r?žové skute?nosti, že si spole?n? se svými kamarády o týden prodlužujeme prázdniny.
Cesta p?íjemn? ubíhala, jen ob?as nás ze zábavy vytrhla n?jaká ta pasová kontrola, ale p?ežili jsme to.
Druhý den ráno, chvíli po probuzení, se p?ed námi otev?elo bílé m?sto Solu? a my poprvé uvid?li lesknoucí se hladinu mo?e….do cílové stanice Polichrono to už potom bylo co by dup. Všichni jsme naházeli svoje zavazadla co nejrychleji na pokoje a hurá otestovat ?is?ou?ké, blankytn? modré Egejské mo?e, jež nezklamalo – slané bylo, mokré až na dno taky a teplota dokonalá…
M?ste?ko plné rozmanitých obch?dk?, kde seženete jak tradi?ní, tak kosmopolitn? osv?d?ené výrobky, kaváren a restaurací se všudyp?ítomnými, velmi p?átelskými, jazykov? vybavenými ?eky, takže ani komunikace nám nebyla p?ekážkou – jsme p?ece „z toho r?žovýho“ :-).
Naše každodenní aktivity nám mohlo zpest?it n?kolik fakultativních výlet?, jako nap?íklad celodenní plavba lodí, cesta za mystikou Meteory, nákupní hore?ka v Soluni nebo ve?írek v ?eckém stylu, takže si každý mohl vybrat podle svého gusta.
P?íliv se st?ídal s odlivem, síla M?síce v úpl?ku pomalu polevovala, a tak se i hodinu za hodinou krut?, snad až neuv??iteln? blížil odjezd zp?t do milované vlasti. Plni dojm?, ?áste?n? smutní, protože náš pobyt v tomto ráji je už u konce, možná snad i s myšlenkou, že na tom ?ecku n?co bude, jsme v sobotu 9. zá?í, už docela vy?erpaní z v??ného žáru jižanského Slunce, nasedali zp?t do busu, abychom byli následujícího dne v?ele p?ivítáni doma.
Nastal ?as vzpomínek, t?íd?ní rozli?ných suvenýr?, návratu zp?t do reality a každodenní školní rutiny…..ale jedno p?eci jen musím ?íct: Doma je doma :-)
Text: Petra Doležalová
Foto: Radek Filip